78. Bosenské pyramidy a dávné civilizace na tomto území, část 5.
Zařízení bytových prostor v Atlantské společnosti
Také tato další část našeho cyklu o bosenských pyramidách a dávných civilizacích na tomto území navazuje na soulad proudění životadárné Nehmotné Energie se zdravím, jak to bylo běžnou praxí v Atlantidě, v jejím vrcholném vývojovém stadiu. Tentokrát jsou dosud neznámé informace zaměřeny na vnitřní zařízení bytových prostor.
Nábytek byl výhradně z přírodních materiálů, různé druhy dřeva, ratan, bambus, kokosové vlákno.
Obklady a podlahy z mramoru, křemičitanů nebo ze dřeva. Pro bytový textil se používala bavlna, sisal, kokosové vlákno, konopí a další i v dnešní době známá rostlinná vlákna.
Nádobí bylo ze skla, k vaření se používala speciální keramika.
Z vyše uvedeného je patrné, že používání jakýchkoliv kovů nebo umělých hmot (i když jejich výroba byla pochopitelně známa) bylo sporadické. To, co v současnosti nazýváme elektronikou, bylo konstruováno z materiálů nezatěžujících životní prostředí a úplně na jiném principu než dnes. Byly používány keramické schránky uvnitř křemíkové disky a sklo s navázanými kovy, zejména mědí, hliníkem a antimonem.
Nosiče informací (i při bezdrátovém přenosu) byly disky z křemíku, z materiálu, ze kterého je i tajemná „křišťálová lebka“.
Sporáky, resp. jakési „varné keramické hrnce“, byly se zabudovanou elektrickou spirálou. Pece (trouby) se podobaly dnešním píckám na pizzu.
Lednice, chladnice a mrazáky neexistovaly. Nebylo je zapotřebí, protože pokud se dělaly nějaké zásoby potravin, které potřebovaly po nějakou dobu udržet svoji čerstvost, uchovávaly se v určitém prostoru nad obytnou plochou (na půdě). Byla to obdoba současných pokusů s konstrukcí pyramidek.
Koupelny se podobaly dnešním zařízením s tím, že vany byly z keramiky a obklady, jak je výše popsáno. Používalo se jednoduché mýdlo s příměsí vonných bylin nebo pryskyřic. Odpad z WC a koupelen byl na vhodném místě mimo dům el. zařízením „zpracován“ tak, aby do kanalizačního odpadu přicházela prakticky čistá voda. Nepoužíval se toaletní papír, ale v míse WC přímo zabudovaný vodní zdroj a bavlněné osušky (ručníky). Byla to obdoba současných bidetů.
Pračky na prádlo se podobaly dnešním zařízením, pracím prostředkem bylo mýdlo a speciální „lapače“ nečistoty (hrubý křemenný písek s magnetitem), zejména na zachycování vápníku a dalších minerálních látek obsažených ve ,,tvrdé" vodě. Na odstraňování vápenatých usazenin se používala směs sody a octa. Také kuchyňská sůl (chlorid sodný) byl účinným prostředkem na odstraňování hlavně mastné nečistoty.
Oděvy a obuv
Jako vše, výhradně přírodní materiál – bavlna a další rostlinná vlákna, hedvábí, vlna. Barvení přírodními barvivy, ale převážně se „nosily“ přírodní odstíny – ekry (barva surového hedvábí) a bílá. Obuv – spodek ze dřeva, přírodní pryže či přírodními pryskyřicemi tvrzená textilní vlákna. Svršek z textilu nebo spletených rostlinných vláken.
Další předměty denní potřeby a ozdoby se vyráběly z přírodních materiálů jako všechno ostatní. Využívaly se obyčejné minerály i minerály v současnosti označované jako polodrahokamy a drahokamy.
Zlato a drahé kovy nebyly „drahé“, využívaly se především při konstrukci různých přístrojů.
Kosmetika
Líčení a barvení vlasů nebylo „v módě“. Důraz byl kladen na krásu ducha, nikoliv na „vylepšení“ zevnějšku. Pro pěstění pokožky se používal olivový olej s výtažky z bylin. Účesy a délka vlasů byla libovolná, podle cítění jednotlivce.
Peníze neexistovaly
Každý jedinec měl co potřeboval, nemělo smysl hromadit zásoby, stejně by mu byly k ničemu, protože by je nikdo nechtěl.
Dopravní prostředky – okrajově jsme se o nich zmínili při popisu pyramid. Každý, kdo to pro výkon své práce potřeboval měl k disposici „osobní dvousedadlové vznášedlo“, zařízení s motorem využívajícím Nehmotnou energii stahovanou z volného prostoru. Obdobné zařízení měla i plavidla s různou tonáží – od těch nejmenších osobních až po velké přepravní.
Vzdělání a zájmová činnost
Existovalo právo na vzdělání a přístup ke všem informacím, týkajícím se bytí člověka obecně, ale ne povinnost. Dbalo se jen na to, aby každý jedinec měl základní představu o matematice, naučil se číst a psát. Současně s tím se mu dostalo informací kdo je, proč tu je a kam směřuje. Následně bylo na něm, co ho zaujme natolik, že se bude snažit prohloubit si o tom znalosti. Mnoho jednotlivců se ve volném čase zabývalo různou zájmovou činností. V oblibě bylo zvláště opracovávání přírodních materiálů, malování, zpěv a hudba. Následně byly pořádány výstavy a prezentace vytvořených děl a představení. Je zajímavé, že z dramatických oborů nejvíce vynikl umělecký tanec, méně oblíbené byly divadlo a literatura.
V dnešní společnosti je takový životní režim zatím neuskutečnitelný, neboť souvisí s duchovní vyspělostí naprosté většiny společnosti a s tomu odpovídajícími ekonomickými vztahy, ve kterých současný tržní systém a vztahy zaměstnanec/zaměstnavatel již nemají místo. Profesní struktura ve společnosti se převážně dědila v rámci rodiny, jak tomu významněji bylo v Evropě např. ještě v relativně nedávném 19. století a do určité míry existuje dodnes. Pokud někteří jednotlivci cítili potřebu vzdělávat se a vykonávat činnost v jiném oboru, společnost je v tom samozřejmě podpořila.
Chov užitkových zvířat
Jak bylo již výše zmíněno, zvířata se chovala ve volných výbězích jen pro jejich produkty, jejichž odebráním jim nevznikla žádná újma (mléko, med, vejce, srst apod.).
Domácí zvířada jako společníci člověka
Nebylo prakticky obydlí, kde by jako spolu obyvatel nebyl nějaký druh „domácího“ mazlíčka. Nebyly to jen psovité a kočkovité šelmy, ale ptáci, opice a lemuři. Méně oblíbení byli druhy králíků a různých hlodavců, právě pro jejich „hlodavé“ způsoby. Všechna zvířata totiž měla svobodu pohybu, neexistovaly žádné klece, terária a pod..
Delikty proti pravidlům a řešení kriminality
Společnost znalá principů, vložených jeho Tvůrcem do Systému Universa, rozlišovala vše prospěšné pro bytí člověka a podle toho také formulovala pravidla. Základním postulátem bylo, že člověku nepřísluší soudit skutky jiného člověka, byť jsou pro společnost jakkoli škodlivé. Vnímala je jako součást jeho karmy. Řídila se také skutečností, že jakékoliv vyslané informace, skutky či činnost odporující principům vloženým do Systému se „vysílateli“ vrátí zpět v zesílené formě, proto vždy byla snaha takové stavy ukončit.
Nebyly tedy vydávány zákony a právní předpisy, stanovující co se smí a co ne, na způsob současného zákonodárství, takže represe ve smyslu omezování osobní svobody neexistovaly. Přihlíželo k pravidlu svobody – moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. Z dnešního pohledu komplikovaných společenských vztahů je prakticky nemožné nevstupovat do svobody druhého.
Atlantská společnost s převažující přítomností vyspělých Tvořivých Duchů ve hmotě mohla tato pravidla s úspěchem regulovat. Pokud se vyskytl takový případ kriminality, že ohrožoval hrubým způsobem okolní společenství, vyřešil se odsunem delikventa na místo, kde se musel zabývat svým bytím bez pomoci ostatních. Zpravidla to byl ostrov, kde sice byly všechny podmínky pro bytí, ale dotyčný si je musel vydobýt vlastní činností. Je jisté, že se našli i tací, co chtěli bez vlastního přičinění týt z výdobytků druhých. Pokud jim postačovala základní strava a nejnutnější ošacení, mohli bez problémů takto vegetovat. Dlouho to ale nikdo nevydržel, protože z výchovných důvodů s nimi všichni odmítali komunikovat, dokud se nezapojili do společné činnosti.
Péče o zdraví
V důsledku znalosti tří pilířů, které tvoří bezproblémové bytí člověka (vhodná strava, čisté životní prostředí a pozitivní psychika) se nevyskytovaly v centru společnosti žádné závažné zdravotní problémy, které by nešly napravit přírodními léčivými prostředky. Čas od času byla ale v provinciích usměrňována negativní vybočení ze životního stylu lokálními infekčními epidemiemi.
Na vysoké úrovni byla medicína pokud se jedná o nápravu zdravotní rovnováhy vzniklou při činnosti člověka jako jsou úrazy, přeceňování fyzických sil, otravy a podobné příhody.
A na závěr, co vás bude asi zajímat nejvíce – vztah jedinců a společnosti k sexu a společnému soužití.
V současnosti pojem láska zahrnuje uspokojení sexuálních potřeb jedince, uspokojení svého libida a prosazení svých majetnických ambicí bez ohledu na ostatní. Záleží pak na vlastnostech partnera, kdo bude v této hře vedoucí a kdo podřízený. Pokud se tak nestane, vztah se samozřejmě rozpadne a začne zpravidla souboj o majetek a výchovu potomků.
V atlantské společnosti zahrnoval pojem láska především duchovní hodnoty. Byl to vztah nejen k sobě samému (miluj své bližní jako sebe sama), ale především k jeho okolí a životnímu prostředí jako takovému. Takže nejen zodpovědnost ke svému bytí, ale také zodpovědnost ze vztahů ke druhým. Neřešilo se „toto je moje a toto tvoje“. Člověk žil v neformálních vztazích orientovaných na duchovní hodnoty. Tedy ve zcela opačné poloze než žije v současnosti.
A ještě jedna zajímavost. Tak jako je v současnosti anomálie zplodit dvojčata a vícerčata, v Atlantidě byla anomálie porodit jen jedno dítě. Vyplývalo to z existence dvou souputníků Země, měsíců Nao a toho současného tehdy nazývaného Luo. Ženy měly plodné dny dvakrát do roka. Tato biologická funkce těla, vycházející z Impulzů Nehmotného programu, byla navíc ovlivňována působnosti tehdy ještě dvou Měsíců (dodnes se uchovala u mnoha druhů fauny). Byla tak Vyšším Systémem regulována četnost Atlantské společnosti, současně s již uváděnou standardní porodností dvojčat.
Sex v současném chápání, jako pouhé uspokojování pohlavního libida, ve vrcholné Atlantidě neexistoval. Pokud se láska (pravý smysl je duchovní souznění) projevovala hmotně, tak v podobě čemu se v současnosti říká tantrický sex. Partneři vzájemně stupňují své vzrušení a zvolna přecházejí k dotykům, hlazení a něžnostem.
O potomky se starali nejen rodiče a prarodiče, ale všichni, kteří se cítili jako jejich příbuzenstvo. Pokud došlo z jakéhokoliv důvodu ke ztrátě jednoho či obou rodičů, bylo samozřejmé, že této úlohy se ujme bez jakýchkoliv úředních procedur nejbližší okolí.
Právě tento „idylický“ způsob života ale přinesl společnosti zkázu. Tolerance jedinců na vyšším stupni vývoje vůči těm, kteří ještě v sobě plně neovládli pravidla principů Vyššího Systému, byla tak veliká, že dopustila až zničení této vyspělé společnosti. Taková ještě nevyzrálá skupina, v rámci svého zviditelnění, uvedla v činnost zařízení ve vývoji, které mělo zesilovat odraz proudu Nehmotné energie od měsíce Nao. Výsledek byl zničující.
To, co bylo výše uvedeno o vrcholné Atlantidě, plně platí i o jejích provinciích, kterou byla i oblast Bosny. Pokud se vyskytnou rozdíly mezi našimi informacemi a vyprávěním v Platónově spisu, je to proto, že Platón převyprávěl poznatky o Atlantidě před druhou katastrofickou událostí, které smetla definitivně existenci Atlantidy s povrchu světa.
Oblasti, které tato druhá katastrofická vlna nezasáhla a byly pod vlivem centrálních znalostí atlantských, ještě po několik století tyto pozůstatky ve svém bytí využívaly. To se týká i komplexu pyramid v Bosně po 2. přírodní katastrofě před cca 13 tisíci lety, kdy v této dosud zatopené oblasti začala opadávat voda.
Z výše uvedeného o bytí člověka ve vrcholném období atlantské společnosti je patrné, že stejné skutečnosti v každodenním životě člověka se opakují. Všechno už nejen na Zemi bylo ale jen s tím rozdílem, že jak pokračuje vývoj těch úplně prvních Tvořivých Duchů, posouvají se ve stejné úrovni i „výchovné“ překážky. Vše je podřízeno vývoji Tvořivých Duchů a právu každého z nich, aby dostával jako člověk příležitosti působit ve hmotném prostředí, v němž existující vztahy odpovídají jeho individuálním potřebám a možnostem se v nich orientovat.
V čem je ale současná společnost úplně první, je snaha dobývat vesmír a hledat známky života mimo Zemi za podpory vyznavačů mimozemských civilizací. To pramení z toho, že současná věda neuznává Tvůrce Universa (Boha, Nadtvořivou sílu – na pojmenování nezáleží) a vzývá pouze hmotnou realitu, kterou se snaží ovládnout.
V příštím pokračování tohoto cyklu se vrátíme k Bosenským a rovněž obecněji ke stavbám pyramid všeho druhu, vysvětlením podstaty jejich schopností přijímat, akumulovat a dále předávat Nehmotnou Energii, proudící v zákonitých vztazích činitelů Systému Universa ve veškerém jeho prostoru.
