88. Část III./1 - Proč, jak vzniká a je řízen hmotný život

Část III./ 1 - Proč, jak vzniká a je řízen hmotný život

Vysvětlení, jak vzniklo Universum a k jakému účelu, jsme se snažili podat v minulých částech. V této části se budeme věnovat vlastnostem prostředí, ve kterém se může neživá atomární hmota formovat do živých uskupení a co to způsobuje.

Jedinečnost prostředí pro vznik života se nachází ve Středu Středové části Obvodového Universa. Proč? V této oblasti je téměř nulová polarita (napětí) mezi zformovanou hmotou a doprovodnými Nehmotnými Substancemi. Znamená to, že jak hmota, tak Nehmota se nesnaží o jakékoliv vyrovnání. Částice hmoty se již neprostupují, ale shlukují do atomárních formací. Jen za takového stavu lze vkládat do hmoty oživující Nehmotné programy. Co jsou atomární neživou hmotu oživující Nehmotné programy osvětlíme níže.

Oblast Středu Středové části Universa zahrnuje pro vnímání člověka nepředstavitelnou rozlohu. V současnosti za pomoci nejdokonalejší techniky "dohlédne" člověk do méně jak jedné třetiny této oblasti. Dalším kritériem pro výběr planety života je vhodné složení pevné atomární hmoty, existence vody a složení atmosféry, vše ve specifických poměrových složkách. Rovněž tak její umístění v domovské planetární soustavě je důležitým prvkem při výběru.

Pevná hmota musí obsahovat všechny minerály potřebné pro formování živé hmoty. Jsou to především křemík, uhlík, vodík, dusík a kyslík.

Dále musí být podmínky pro existenci stabilní vody jako sloučeniny dvou atomů vodíku a atomu kyslíku. Je to voda, která za přirozených podmínek nereaguje s jiným hmotným uskupením, její molekuly se nerozpadají, mění pouze svoje vzájemné postavení. Podle toho rozeznáváme její skupenství: pevné (led), kapalné a plynné (pára). Reaktivní voda, která vzniká při přirozených chemických reakcích (např. uvnitř buněk živé hmoty) a má vzhled vody, se při vypařování do prostoru rozpadá. Její molekuly jsou nestabilní a reagují s okolní atomární hmotou.

Atmosféra musí, mimo jiné, obsahovat takové uskupení molekulárního kyslíku (O₂), aby mohl probíhat proces "dýchání" živé hmoty (fauna a flóra). Je to podobné uskupení hmoty jako molekula vody – za přirozených podmínek není reaktivní, má ale schopnost k sobě přitahovat a volně navazovat atom silného alfa uhlíku. Věda dosud nezná pravou podstatu formování živé hmoty a tak předpokládá, že molekulární kyslík vstupuje dýcháním do organizmu fauny a flóry, kde je složkou podmiňující její existenci. Nezná, že každé uskupení živé hmoty je uzavřený systém, který sice se neobejde bez kyslíku, ale kyslíku jiné kvality – atomárního. Molekulární kyslík je zprostředkovatel odvodu silného uhlíku z organizmu jako odpadu z metabolizmu živé hmoty. Podrobněji se ještě níže k této problematice vrátíme. Působením elektrických výbojů (blesky při bouřce) nebo intenzívního krátkovlnného ultrafialového záření (troposféra zemské atmosféry) atmosferický (molekulární) kyslík rozevírá své uskupení a přibírá atom atomárního kyslíku. Vzniká tak trikyslík (O₃) – ozón. Ozón je důležitý pro veškerou živou hmotu, protože jeho vrstva v horní atmosféře planety zabraňuje průniku úseků silné Nehmotné Energie na její povrch. V horní vrstvě atmosféry ochraňuje, ale jeho dýchání je pro živou hmotu zničující. Znemožňuje molekulárnímu kyslíku, ze kterého se zformoval, plnit jeho hlavní úlohu – zprostředkovávat odchod silného alfa uhlíku z živého organizmu.

Má-li prostředí planety života požadovanou kvalitu, může se započít s „vysazováním“ Nehmotných druhových programů pro formování živé hmoty. Co je Nehmotný druhový program ? Hmotně si jej lze představit jako sáček či láhev, tedy jakési pomyslné pouzdro, které ukrývá na žebříku do spirály stočené úseky specificky zformované Prvosubstance. Každý úsek představuje Informaci k tvorbě uskupení živé hmoty. Jak to probíhá se dozvíme níže při popisu tohoto procesu. Nejprve tak přicházejí ke slovu plísně. Jejich Nehmotný program je nastaven tak, že jsou schopné „požírat“ neživou (anorganickou) hmotu a přepracovat ji na kvalitu potřebnou pro ostatní živou hmotu. Jen takto upravenou hmotu lze použít pro další proces v zavádění života. Postupně, tak jak je k disposici přepracovaná atomární hmota, se do prostředí přidávají stále složitější Nehmotné programy, které obsahují vždy tolik souborů programových impulzů, aby příslušný organizmus se mohl zformovat a po určitou potřebnou dobu také obnovovat a reprodukovat. Každý druh je takto vybaven a současně vymezen, aby se mohl projevovat svými vlastnostmi také ve vyrovnanosti hmotných toků přírody. Vzniká tak rozmanitá živá příroda s jejím vrcholem – fyzickým tělem člověka. Již v tomto období jsou přítomn Nehmotné bytosti oděné do Předhmotného „kabátku“ a pomáhají Stvořiteli s přípravou nového domova. Předhmotný oblal je nutný proto, aby mohly vnímat hmotu ne jen její energetický náboj, ale nemohou s ní ještě manipulovat.

Tento proces na planetě života trvá vždy několik miliónů pozemských let a je koordinován s podmínkami života na předchozí planetě tak, aby nedcházelo k přestávkám ve vývoji Nehmotných bytostí – Tvořivých Duchů ve hmotě jako lidí. Na Zemi zbývá člověku k životu zhruba 30 milionů pozemských let. Znamená to, že již brzy bude známa planeta – nástupkyně Země.

V pokračování Části III.- Proč, jak vzniká a je řízen hmotný život se budeme zabývat procesem vzniku živé hmoty.