42. Člověk ve vyspělé společnosti v zajetí trhu a potravinářského průmyslu

Člověk ve vyspělé společnosti v zajetí trhu a potravinářského průmyslu

 

V oblastech s vyspělou ekonomikou, ovládanou systémem tržního hospodářství, všichni výrobci sortimentu potravin a nápojů deklarují v nejrůznějších nabídkách jejich zdravotní nezávadnost. V důsledku rychlé inovace výrobků, ve snaze po co největším zisku, "záměrně?!?" opomíjejí spotřebitele zřetelněji informovat o použitých doplňcích. Ty jsou do potravin a nápojů přidávány z komerčních důvodů, aby výsledný efekt výrobku lahodil oku, chutí, čichu, prostě všem smyslům spotřebitele. U potravin k tomu přistupuje ještě trvanlivost. Všechna tato specifika jsme již zmiňovali v našich přdchozích aktualitách.

 

Cílem produkce a prodejů v zájmu zisku tedy je, aby spotřebitel více "konzumoval", bez ohledu na své zdraví. Celý proces se tak obrací s akcentem na to, že člověk je tady proto, aby "jedl" a nikoliv proto, že musí jíst aby byl.

 

Většina lidí podléhá v praxi materialistickém způsobu života a takto směrovaným módním trendům, cíleně vyvolávaným podnikatelskými tržními zájmy. S tím souvisí snaha jednotlivců individuálně se prosadit nebo alespoň přiblížit k těm úspěšným a slavným. Takto motivaný kult těla a snaha udržet si co nejdéle jeho uznávaný vzhled a funkční kondici typicky souvisí s napodobováním projevů celebrit vůči veřejnosti.. Nikdo nepřemýšlí o tom, že i toto je způsob placené reklamy v zájmu zisku.

 

Je to součást praxe tržního hospodářství, které si v potravinářských výrobcích nepřímo vynucuje přítomnost tělu cizí hmoty, neslučitelné se standardními funkcemi organizmu těla. V těchto vztazích se dosud neznale projevuje rovněž věda, odborná doporučení a v neposlední řadě také hygienické normy. Z neznalosti skutečné podstaty živé hmoty je rovněž vše poplatné mylné představě, že v těle probíhají reakce na obdobných principech jako v chemii u neživé amnorganické hmoty. Důsledkem je trvající a panujícíí praxe založená na ekonomických principech fungování trhu, který takto vyživovaná věda svými odbornými stanovisky naprosto převážně podporuje.

 

Stále přibývá jedinců, kteří hledají zdravější způsob života ze své vnitřní potřeby. V současné společnosti ale nenalézají uspokojivé odpovědi, aby se mohli vymanit ze všobecně působící nezdravé praxe, v níž se promítá stále nepřirozenější stravování a následné léčení člověka. Někteří se snaží aplikovat metody zdravého způsobu života vycházející z tradiční čínské medicíny a tomu obdobných směrů, v nichž se spojuje Duchovní podstata a tělesné zdraví člověka. Zapomínají ale na jednu podstatnou věc a to, že se zcela změnily podmínky pro bytí člověka. Výsledkem takto nevyrovnaných hmotných vztahů je chaos v myšlení postupně narůstajících počtů těch lidí, kteří z různých důvodů hledají jiný než standardně zavedený způsob bytí.. Někteří vyhledávají publikovaná doporučení odborníků a těch, kteří od nich s různou mírou přesnosti či vlastní fantazie "opisují" a na tom zakládají vlastní výdělky. Jiní vyhledávají ryze přírodní "bio" produkty pro své stravování.

 

Není divu, že veřejnost je zmatena, neboť je zavalena nejrůznějšími "zaručeně prospěšnými" návody jak se stravovat, aby člověk uskutečnil svoje představy o zdraví nebo o proporcích těla.

 

Součástí názorového chaosu a nevyrovnaných hmotných vztahů ve společnosti, posilovaných ekonomickou a individuální soutěživostí mezi lidmi, je také obecně převládající vypjatá psychika. Ta přechází u některých jednotlivců a skupin až do extrémních negativních projevů v mezilidských vztazích.

 

Je známo, že bytí člověka a s tím související vyrovnaný zdravotní stav ovlivňují tři faktory :

  • prostředí ve které žije a předměty kterými se obklopuje a používá pro své bytí,

  • strava a

  • psychika.

Prostředí ve kterém člověk žije a je na něm závislý svou hmotnou existencí těžko jako jednotlivec ovlivní. Co ale může ovlivnit je strava a používání předmětů a prostředků souvisejících s jeho bytím. V této aktualitě se budeme zabývat především stravou a psychikou, ovlivňující zejména přijímání a výběr potravy.

 

Záležitost stravování člověka, který má dostatek prostředků, aby si mohl zvolit množství a skladbu přijímané potravy, je specifická. Nicméně, navazuje na všeobecnou neznalost skutečného smyslu života a procesů, které v těle programově probíhají. Níže uvádíme některé extrémní směry údajně zdravého stravování, přijaté některými jedinci, na počátku většinou v dobrém úmyslu. Končí ale zdravotními problémy ve všech případech, kdy člověk nedokáže takové nepřirozené stravování alespoň regulovat a stane se na původním záměru psychicky závislým.

 

 

Anorexie, bulimie, otylost – stále větší problém moderní vyspělé společnosti

 

Anorexie je extrémním projevem člověka, který odmítá přirozené množstí potravy. Z původního záměru dosáhnout omezováním konzumace subjektivně požadovanou nižší hmotnost a tomu odpovídající tvary těla, se postupně vyvine tato psychická nemoc. Člověk se stává závislý na vzhledu svého těla a pokud není průběh této nemoci včas zastaven a obrácen, fyzické tělo se postupně natolik vyčerpává, že dojde ke kolapsu životních funkcí a ke ztrátě života.

 

Mentální bulimie je vymezena jako opakující se záchvaty přejídání s následujícími snahami o kontrolu nad váhou těla. K tomu jsou využívány drastické metody typu vyvolávání zvracení, zneužívání projímadel, hladovění, užívání anorektik či diuretik.

Otylost je v současnosti problémem i v oblastech, kde se podle současných měřítek "žije a stravuje" zdravě. Je jasné, že tento stav nepramení ze změny životního stylu, ale z kvality přijímané stravy a nápojů a svůj podíl na tom má i zhoršený stav životního prostředí. Otylost je tedy charakteristickým znakem většiny společnosti, která žije v dostatku nezdravé potravy. To platí také pro původně zdravé potraviny ale nevhodně technologicky upravované, takže se z nich stane pro organizmus těla "cizí hmota".

 

Co je "cizí hmota" jsme se již několikrát v našich aktualitách zmiňovali. Příčinou jsou chemické a další technologické výrobky přidávané do potravin, k čemuž mnohdy přistupují i jejich nepřirozené tepelné úpravy. Takový stravovací režim "moderního člověka" se projevuje ukládáním tukových složek zejména v určitých částech těla, v horších případech i odkládáním látek, které se pak projevují ve zdravotních problémech tzv. civilizačních nemocí.

 

Co je ortorexie a proč se projevuje v poškozování zdraví?

 

Ortorexie je dalším novodobým extrémním projevem člověka. Je to psychické připoutávání člověka pouze na zdravé potraviny, jak si je z dostupných a věcně zkreslených informací postupně subjektivně vymezuje. V praxi to znamená, že postupně např. vypustí z jídelníčku maso, potom třeba vejce, dále mléčné výrobky, takže se stane "veganem" a následně, v této psychické závislosti, omezuje i druhy těchto potravin. Je dlouho přesvědčen o své pravdě, neboť nekonzumuje ani rafinovaný cukr ani jiné průmyslově zpracovávané potraviny. Stává se podvýživeným a pokud tyto nepřirozené návyky neopustí, přicházejí stále závažnější zdravotní komplikace.

 

Makrobiotika je životní a dietní styl, který jako základní potravinu předepisuje obilniny a doplňuje je o další potraviny (místní zelenina a další lokální produkty). Zakazuje používání průmyslově zpracovaných potravin a většinu živočišných produktů. Makrobitické učení také omezuje množství a jakost tekutin, zakazuje přejídání a požaduje, aby potrava byla důkladně rozžvýkána. Standardní složení makrobiotické potravy zahrnuje 50% celozrnných obilnin, 30% zeleniny (hlavně tepelně opracované a kvašené!), 15% luštěniny a mořské řasy a 5% doplňkové stravy jako jsou ryby, ovoce mírného pásma, semena, ořechy, oleje a pod.

 

Makrobiotický směr stravování se blíží vegetariánství, které vychází rovněž z výše uvedených zásad, ale je liberálnější k požívání živočišných produktů a technologicky opracovaných potravin. Zakazuje pouze potraviny vyrobené ze zabitých zvířat (hlavně maso), ale není odmítavý k požívání mléka, mléčných výrobků, vajec, medu a pod.

 

Raw strava (raw food) je současný nejnovější "módní" styl stravování a znamená konzumovat potravin neupravované tepelně ani chemicky

 

Vyznavači tohoto způsobu stravování vycházejí z vědeckého zjištění, že bílkoviny se při tepotě nad 42ºC rozpadají a znehodnocují se i další potřebné látky, typicky vitaminy. To je sice objektivní zjištění, ale jeho aplikování na potraviny je zkreslené, neboť nevychází z podstaty procesů v živém těle člověka. Každá přijímaná potrava, takže i v původním přírodním stavu, až na výjimky jako třeba med, musí být totiž v těle nejprve přeskupena (přeřazena) a navázána. Teprve poté je programově uspořádána podle Nehmotného programu (stejného pro všechny lidi) a na něj navazujícího hmotného programu ("DNA"), aby vyhověla individuálním odlišnostem jednotlivců s jejich různým zahuštěním těla. O tomto problému jsme se již také zmiňovali.

 

Dodejme, že je nutné rozlišovat tepelnou úpravu. Optimální je vaření, které mimo jiné, pomáhá k rozčleňování a ke snazšímu trávení vlákniny u potravin, kde je to potřeba. Naopak, většina "módních" tepelných úprav potravu poškozuje, zejména uzení, smažení, grilování, a pečení. Je to ale z jiných důvodů, než nás odborníci poučují v souvislostech s teplotami nad 42-45 ºC. Nebezpečí takto upravených potravin číhá totiž ve spáleném povrchu ("kůrka") potraviny, který obsahuje "obnažený" silný druh uhlíku (alfa uhlík) a extrémním teplem přeformované bílkoviny. Tato hmota, pro jejíž likvidaci tělo nedisponuje programem, se pak při nedostatečné imunitě organizmu usazuje v těle a představuje rizika zdravotních komplikací, včetně nádorových onemocnění.

 

Raw potraviny, pokud se stanou jediným nebo podstatně převažujícím způsobem stravování, přináší ale také mnoho negativních důsledků. Jsou zdravé pouze v určitém sortimentu rostliné potravy ale nedostačující, pokud nejsou doplňovány i jinými přírodními potravinami, ovšem ve vhodné tepelné úpravě vařením nebo dušením. Mnozí z vás jistě namítnou, že býložravci se živí výhradně rostlinami a některé druhy přitom dorůstají do velké hmotnosti. Ano, ale proces trávení v jejich traktu je přizpůsoben tak, že potrava prochází pomaleji a stačí "zkvasit" a v nemalé míře trávení pomáhají i trávicí bakterie, které nahrazují vaření. Směr raw představuje proto riziko jednostranného vyživování těla a s tím související absence jiné vhodné hmoty, což se vztahuje i na přirozené trávení.

 

Co je "pranáriánství" a proč je neslučitelné se životem?

 

Pranariánství je směr, který připravuje člověka k extrémně nesmyslnému cíli, aby potraviny vůbec nepřijímal. Je v našich podmínkách velice řídkým projevem. Inklinují k němu někteří Duchovně založení lidé, mystifikovaní určitými jen spekulativními myšlenkami ezoterického původu, které nevyplývají z Nehmotné podstaty ani ze hmotných principů vložených do Systému vesmíru (Universa). Pranariánství vychází z představ, že existují tři zdroje energie těla, a to potrava, dýchání a prana, jako všudypřítomná energie kosmu.Snížený příjem potravy se snaží různými rituálními technikami nahradit příjmem prany. Jedná se o zásadní a velice rizikový omyl, neboť hmotu těla nelze nahradit Nehmotou, což ovšem platí i naopak, odporovalo by to Systému těla a tedy i podstatě života.

 

Indický výraz "Prana" (v čínštině Čchi) má původ v náboženské filozofii. Asie a označuje abstraktně dovozovanou existenci všudypřítomné Nehmotné síly, která ovlivňuje člověka a všechno hmotné buď pozitivně nebo v jiných souvislostech negativně. Připomeňme si, rovněž v souvislostech s pranariánstvím, že právě Buddha, který až do svých 29 let žil v přepychu a dostatku své rodiny, změnil posléze způsob života až do asketizmu v nepřijímání potravy. Poznal ale, že tudy cesta k Duchovnímu probuzení člověka ("rozšířené vědomí"), vlastně ke komunikování s Druhou stranou, nevede. Naopak zjistil, že je to cesta ke sebezničení. Proto nakonec zvolil "střední cestu" prostého života a poznal že k "probuzení" vedou jiné aspekty osvobozování se od vlivů hmoty, jakými jsou osvobození se od hmotného sobectví a naopak práce pro druhé. Jméno Buddha, jak je až dosud znám pro šíření myšlenek souladných s podstatou Vyššího řídícího Systému, je až druhotné a znamená "Probuzený". I mniši v Tibetu musí pro zachování svého bytí konzumovat misku rýže denně.

 

Pokud jde o chemické znehodnocování potravin, vrátíme se k němu ve společném vysvětlujícím souhrnu, co způsobuje zdravotní nevhodnost až podstatné poškozující účinky určitých druhů potravin. Budeme se rovněž snažit osvětlit, jak se může člověk i v současné praxi zdravě a přitom chutně stravovat, i když žije v zajetí materialisticky ovládané konzumní společnosti. Uvedeme rovněž konkrétní druhy zdraví prospěšných a naopak poškozujících potravin.