44. Jak se přirozeně zdravě a chutně stravovat?

Jak se přirozeně zdravě a chutně stravovat?
Tělo potřebuje Nehmotnou Energii i hmotu potravy

V předchozí aktualitě jsme poukázali na postavení většiny lidí současné společnosti v nežádoucí úloze zajatců stravovacího režimu, diktovaného nabídkou rozvinuté tržní ekonomiky. Jinak vyjádřeno, do potravin a nápojů je přidávána cizí hmota, která narušuje přirozené procesy v organizmu těla s důsledky oslabování jeho imunitní schopnosti. Z toho plyne nejen malá odolnost vůči infekčním nemocem, ale i vznik zdravotní nerovnováhy těla projevující se jako metabolické poruchy (cukrovka, žlučníkové potíže, ztučnění jater, nežádoucí hladina cholesterolu, ledvinová nedostatečnost a dal.), různé alergie, kardiovaskulární onemocnění a v neposlední řadě i onkologická onemocnění. Současná medicína nedokáže tyto zdravotní poruchy odstraňovat jinak než pomocí chemických léků s jejich vedlejšími účinky, které převážně poruchu nevyléčí ale pouze stabilizují, aby svými projevy nebyla postiženému na obtíž. Vše proto, že cílem prodejů také potravin je maximalizace zisku, nikoliv primárně zdraví těch, kteří jsou v pozici konzumentů, manipulovaných všestranně působící reklamou, cenovou politikou a nabízeným sortimentem potravinářských výrobků.

Stále více jedinců je s takovým stavem nespokojeno a vyhledává informace o zdravějším stravování a přímo na sobě aplikuje
různá odborná doporučení nebo jiné alternativní metody. Existuje nepřeberné množství informací vztahujících se ke zdravotní vhodnosti potravin a nápojů, ale ani jedna nevychází ze znalostí o podstatě života, takže ani z propojení specifických vlastností druhů potravy a jejich následného přepracování v těle. Navíc všechny mají svůj základ v odborných vědeckých stanoviscích a tak je chrakteristické, že poznatky předávané do veřejnosti jsou nekomplexní a mnohdy
zkreslené také proto, že všechny lidské bytosti nemají shodný metabolický proces pro příjem a zpracování potravy. Právě z neznalosti podstaty živé hmoty není brán zřetel na to, že konzument v závislosti na "zahuštění" svého těla reaguje na přijem stejné potraviny různě. V takto neuspořádaných vztazích se ovšem daří také těm, kteří na neznalostech druhých i vlastních vydělávají. 

Pro zmírněrněmní stávajícího chaosu při výběru  potravin a na pomoc těm, kteří se chtějí stravovat zdravěji, uvádíme níže
obecnější zásady, jak posuzovat vhodnost  či naopak  nevhodnost běžně používaných a upravovaných druhů potravin.

Principy Energeticky nenáročného stravování

Potraviny a nápoje by člověk měl přednostně posuzovat v návaznosti na potřebu Nehmotné vitální Energie, kterou tělo přijímá jako hmotu prostupující úseky paprsky, a to v kapacitním vymezení z volného prostředí. Hmotně vyjádřeno, vhodnost potravy závisí na množství Nehmotné Energie (NE), potřebné k vytvoření hmotných řetězců pro její začlenění do organizmu těla. Kalorická hodnocení druhů potravy, chápaná odborníky a následně veřejností jako hmotné zdroje energie, tuto vypovídací schopnost nemají. Ve skutečnosti potrava není zdrojem energie organizmu, živiny nejsou dýcháním spalovány, takže kalorie pouze nepřímo a přibližně charakterizují množství a skladbu hmoty, přijímané k přeřazení a zařazení jejích části do stavby a funkcí těla, a to programovými účinky paprsků NE. 

Energeticky nenáročné stravování je tedy konzumace takové potravy, která má jen přirozeně nízké nároky na objemové množství Nehmotné vitální Energie (NE) potřebné k jejímu rozčlenění a zařazení do procesů těla.

Jaké zásady dodržovat při výběru potravy a nápojů?

Z uváděných principů jsou v obecnějším pojetí následující: 

• v prvé řadě je nutné znát vlastnosti (zahuštění) potravin a tím i možnosti svého těla k jejich přepracování. Dostupným obecným měřítkem je krevní skupina, kdy označení "0" (nulka) představuje nejvíce zahuštěnou hmotu těla. Následuje vzácně se vyskytující skupina AB, dále pak skupiny A a B v posloupnosti nižšího zahuštění. Vyplývá z toho, že zejména B náleží k organizmu, který na stejnou potravinu musí vynaložit více energie na zpracování než organizmus s nulkou. Podle statistiky se na našem území vyskytuje nejvíce skupina "A" následovaná 0. Soustředíme se tedy na tyto skupiny s tím, že jedinci s krevní skupinou B by se měli vyvarovat potravy "energeticky náročné", na kterou v textu upozorníme.

• dalším velice důležitým faktorem vhodnosti potravy je její technologická úprava. I ze zdravé potraviny lze nevhodnou úpravou udělat pro organizmus zatěžující záležitost. To platí pro jakékoliv technologické vstupy, které vnášejí do potravin a nápojů tělu cizí hmotu nebo původní přírodní hmotu takto změní.

• Standardní tepelná úprava potravy je pouze vařená nebo dušená. Všechny ostatní úpravy - pečením, smažením, grilováním, za použití mikrovlnné trouby, jsou na zpracování velice náročné, neboť taková potravina se na povrchu měn v cizí hmotu. Smažení a grilování, podle nám sdělovaných informací, je pro všechny krevní skupiny zdravotně nebezpečné, což platí zejména pro B, pokud se chtěji vyvarovat potížím. Stejně tak nebezpečné jsou i všechny uzené potraviny. 

• Vyloučit v dostupné míře z jídelníčku potraviny a nápoje obsahující jakékoliv uměle vyráběné přísady, jako jsou různá aróma, barviva, ochucovadla, stabilizátory, kypřidla, konzervační látky, také přísady dodávající potravinám instantní charakter nebo uměle vyrobené či izolované vitamíny, s výjimkou vitamínu C. Pro všechny skupiny je to "cizí hmota". Záleží pak na účinnosti imunitního systému daného těla, ale nejvíce zatěžující je samozřejmě pro skupinu "B".

• Pokud se týká konzumace masa, je nejvíce pro zpracování  v organizmu zatěžující maso pocházející z všežravců   (v podmínkách našeho regionu vepřové, kančí, husa, kachna). Ostatní druhy masa jsou přijatelné pro konzumaci v rozumné míře. Skupina B by však měla omezit konzumaci masa pouze na drůbeží a rybí. Připomínáme technologii přípravy masa - jen vaření či dušení. Zcela nepřijatelné jsou pro všechny skupiny potraviny vyrobené ze všech druhů masa (ale i ryb) či obsahující jeho podíl nebo výtažky, protože ve všech jsou přítomny nežádoucí přípravky (cizí hmota) a jsou zpracovány nežádoucí technologií (např. uzení). Zde je nutno zvláště upozornit na používání želatiny (cukrovinky, mléčné výrobky) a konzumaci všech uzenin.

• Obdobná pravidla platí i pro tuky a oleje. Tuky jsou, stejně jako cukry, důležitou složkou potravy. Z hlediska jejich získávání je dělíme na živočišné a rostlinné. Nejprve informace o těch živočišných. Podstatné u nich je, zda jsou součástí konzumovaného masa nebo extrakt z něho (sádlo, lůj, rybí tuk), či jsou získávány z produktu živých zvířat (máslo). O všech, co pochází z mrtvé živé hmoty, musíme usuzovat jako o mase (viz. výše). Mimořádně
  zatěžující pro organizmus je konzumace těchto tuků jako výsledek přípravy pokrmů smažením, grilováním či pečením, takže pro skupinu "B" jsou tabu, pokud se nechce potýkat se zažívacími potížemi.

  O másle existuje mnoho různých názorů. Jedno je však jisté, že máslo je je jediný živočišný tuk, který organizmus přijímá bez problémů. Máslo je také jediný vhodný živočišný tuk pro skupinu "B". Nelze jej však zdravě používat pro úpravu pokrmů při vyšších teplotách. O přepuštěném másle "ghí" a rovněž o "odtučňování" mléka a mléčných výrobků jsme se již v našich aktualitách zmiňovali.

  Připomeňme si, že v odtučněných potravinách, tedy nejen v mléčných výrobcích, je hmota technologicky přeřazena.
  Důsledkem je,  že všechny  prospěšné látky (vitaminy, minerály), přirozeně vázané na tuk, jsou nevyužitelné, takže jako balastní jsou vylučovány. Nejen to, trávení odtučněných potravin zatěžuje imunitní systém a zvyšuje tedy i potřebu vitální energie, když musí být vytvářeny řetězce k vyloučení bez tuku nepotřebné hmoty.

  Rostlinné tuky nutno posuzovat podle jejich původu. Neznamená to, že když rostlina obsahuje tukové složky, že tyto jsou vhodné pro konzumaci. Je to proto, jak bylo již zmíněno, že rostlina svou zahuštěnou hmotou nekoresponduje s metabolickými řetězci člověka.

  Věda, protože nezná toto rozlišení druhů živé hmoty, posuzuje tuky pouze z pohledu jejich obsahu tzv. nasycených a nenasycených mastných kyselin.

  Z našeho pohledu existují pouze tři druhy oleje, a to olivový, kukuřičný a slunečnicový, které lze bez problému používat jako potravinu, ale pozor, pouze za studena lisované. Nelze je tedy používat  pro přípravu pokrmů za vyšších teplot.

  Všechny ostatní formy rostlinných tuků a olejů, takže také doporučené a technologicky upravené pro používání za vyšších teplot, nebo různé úpravy ztužených tuků s přidanými umělými vitaminy nebo přípravky imitujícím máslo, jsou jako potrava pro člověka nevhodné. Zvláště olej řepkový, sójový a kokosový, byť i neupravované a za studena lisované jsou pro zdraví člověka nebezpečné. Znamená to, že i všechny potravinářské výrobky obsahující jakýkoliv tuk mimo již zmínění doporučené druhy, jsou z hlediska zpracování v těle člověka jeho organizmus zatěžující. Skupina "B" by se měla takové potravy zcela zřeknout. Poznámka: pro zeleninu je vhodnější používat slunečnicový olej, pro ovocné saláty olej olivový, kukuřičný lze používat obecně.

  V souvislostech s tuky je účelné se zmínit také o tzv.  omega mastných kyselinách, což je tuková hmota přirozeně přítomná např. v tělech ryb. Přípravky s jejich obsahem se dokonce staly odborně i komerčně prosazovanými prostředky s přehnanými až smyšlenými zdravotními účinky. Ve skutečnosti jsou to tukové hmotné řetězce uspořádané tak, že se na různé podněty snadno přeřazují a vážou na sebe jinou, ve vodě nerozpustnou hmotu. V tomto smyslu jsou prospěšné zejména pro navazování ve vodě nerozpustných vitaminů a další zformované hmoty  takové podstaty, která váže a přepravuje některé minerály. Také hmota omega mastných kyselin je pro organizmus  těla přijatelná pouze v přírodním stavu, na rozdíl od komerčně proklamovaných farmaceutických preparátů.

• O cukru jsme rovněž podrobně informovali  již v předcházejících aktualitách.. Popsali jsme i proces trávení cukrů.
  Zopakujeme tedy, že cukr je pro tělo člověka důležitou hmotou, ale je nutné sladit co nejméně, a to pouze cukrem přírodním, nikoliv rafinovaným.

  V poslední době se potravinářský průmysl soustředil na používání glukózo fruktózového sirupu. Není divu, jeho výroba je o minimálně o polovinu levnější než bílého cukru. Pro všechny skupiny, a pro "B" zvláště, je tato náhražka cukru "vstupenkou do světa civilizačních nemocí". Dokud ale konzumenti budou kupovat potraviny s touto ingrediencí, budou se vyrábět  bez ohledu na zdravotní nebezpečnost. Toto sladidlo najdeme prakticky v celém sortimentu technologicky upravovaných potravin (pečivo, cukrovinky, slazené nápoje, uzeniny, mléčné výrobky, čokoláda, ovocné kompoty, džemy, konzervovaná zelenina, ovocné šťávy a celá řada dalších výrobků vč. alkoholických i nealko nápojů).

• Rovněž tak  jsme již v předchozích aktualitách posuzovali kuchyňskou sůl. Zopakujeme, solit střídmě pouze mořskou solí, nikoliv kopanou minerální, a to bez jakýchkoli "zlepšujících" přípravků jako doplňků (fluor, jód), které jsou pro tělo cizí hmotou. Pokud ale sůl s jódem budete uchovávat v otevřené nádobě, cca po týdnu se přidaná látka - jodičnan draselný - zredukuje do přijatelné formy pro člověka.

• Cizokrajné koření používat velice střídmě s vyloučením černého pepře a chilli. Místo toho si můžeme podle chuti dopřát evropské bylinky ať už čerstvé nebo sušené. Zvláště kmín je nepostradatelný při přípravě zeleniny, zejména
  brambor a květáku, hub.

• Neodmyslitelnou složkou potravy jsou nápoje. Stejně jako u potravin se v současné době výrobci předhánějí v nabídce různých nápojů. Nebudeme se zabývat alkoholickými nápoji, jejichž neblahé účinky jsou samozřejmé. Již se skleničkou vína či piva má organizmus zvýšené nároky na příjem vitální energie pro tvorbu hmotných řetězců na likvidaci formací hmoty, nazývané obecně alkohol.

  Nejpřirozenějším nápojem pro člověka je pramenitá voda, nikoliv však minerální.

  Všechny nealkoholické nápoje aromatizované, slazené, barvené či sycené kysličníkem uhličitým jsou pro organizmus škodlivé. Jsou ještě škodlivější než jiné takto upravované potraviny, protože přidaná  rozpuštěná "cizí hmota" se spolu s vodou v žaludku dostává přímo do krevního rozvodu. O tom, že např.kysličník uhličitý v krevním rozvodu napadá a deaktivuje červené krvinky, jsme již také  psali v minulých aktualitách.

Pokračování předávaných informací o zdravém stravování naleznete v příští aktualitě.