36. Nepřirozená podstata technologicky upravovaných tuků a cukrů v potravinách - část 3

Nepřirozená podstata technologicky upravovaných tuků a cukrů v potravinách – část 3

 

Jak jsme již v předešlé části avizovali, dnešní 3. část přibližuje problematiku nepřirozeně modifikované tukové hmoty. Stejně jako u cukrů snaží se výrobci produkovat tuky tak, aby byly co nejlacinější a jejich vlastnosti odpovídaly spotřebitelské poptávce (odolnost vysokým teplotám, trvanlivost a pod.). Znamená to, že výrobci se řídí informacemi odborníků o vhodnosti či škodlivosti jednotlivých druhů tuků pro zdraví člověka.

 

Tuky jsou obsahovou součásti většiny běžně konzumovanýchi potravin, které jsou ve vědomí většiny veřejnosti chápány, na rozdíl od přídatné cizi hmoty "Éček", jako přirozeně výživové a zdraví nepoškozující. Spotřebitelská veřejnost rozeznává v podstatě dva druhy tukové hmoty a to živočišný (sádlo, lůj, máslo, rybí tuk) a rostlinný (olivový, slunečnicový, sójový, řepkový, kukuřičný a mnoho dalších získávaných ze semen, plodů či jiných částí různých rostlin). Odborníky je nám imputováno, že všechny živočišné tuky jsou zdraví ohrožující a rostlinné naopak zdravotní rovnováhu podporující.

 

Jak je to doopravdy?

 

Snad nejdříve trochu teorie. Ze školy si možná pamatujete, že molekula cukru (obecné označení a chemické CH₁₂O) je formace atomů uhlíků (C), které obklopují atomy vodíku (H) a provazují je atomy kyslíku (O). Podle toho, jak jsou tyto základní molekuly sdruženy do větších celků a jak jsou tyto celky schopné se rozpadat, rozeznáváme glukózu, fruktózu, sacharózu, laktózu a maltózu. Věda rozeznává a také složitě nazývá spoustu dalších uskupení, jejichž základem je molekula cukru. Pro naše účely ale postačí uvedené druhy, které se vyskytují v přirozené formě ve VOH (živá příroda,) určené jako potrava pro člověka. Jak se nepřirozeným technologickým působením cukrová hmota stává pro organizmus člověka nepřijatelnou jsme popisovali již v předchozí části této aktuality. Podobné je to u uskupení hmoty, kterou známe pod obecným označením tuk. Základní molekula tuku je uskupení atomů vodíku (H), obklopených atomy uhlíku (C) a zajištěná atomy kyslíku (O). S cukry porovnatelné chemické označení je CH₁₂O. Liší se tedy nejen počtem atomů kyslíku v základní molekule ale rovněž vzájemným prostorovým postavením stejného počtu atomů uhlíku a vodíku.

 

Přesto, vlastnosti cukru a tuku jsou nesrovnatelně rozdílné, např. cukr je hmota ve vodě rozpustná, tuk nikoliv. Podstata spočívá, kromě shora uváděných rozdílů, také a především v zahuštění částic ze kterých jsou atomy složeny. Pojem a podstatu zahuštění ale věda nezná a nemůže ani objevit, neboť popírá existenci Nehmoty, která tuto hmotnou skutečnost způsobuje. Proto současná věda ani neví, že zahuštění a tomu odpovídající náboj Nehmotné Energie částic cukrového uhlíku je stejný jako částic tukového vodíku a naopak, částice cukrového vodíku jsou totožné s částicemi tukového uhlíku. Jako celek pak molekula cukru vůči molekule tuku je v opačném polaritním vztahu, který je podstatný pro funkci Nehmotného druhového programu při výstavbě a všech funkcích hmotného těla.

 

Jak je známo, základními stavebními kameny veškeré živé hmoty, tedy i lidského těla, jsou vodík a uhlík za pomoci kyslíku a dusíku (N). Tyto atomární prvky jsou stejné jak v neživé (OOH) tak oživéné hmotě (VOH), ale působením odlišných průběžných impulsů Nehmotného programu se jejich vlastnosti a projevy zcela liší. To je v krátkosti nástin složení hmoty tuků, aby následující text byl přístupnější k pochopení,

  • jak nepřirozeným technologickým působením se znehodnocuje pro bytí těla potřebná hmota

  • a jak probíhá proces jejího začleňování v organizmu při požití.

Podrobnější rozbor je uveden v publikaci autora Zdeňka Svobody "Svět je jinak".

 

Již z uváděných základních hmotných vztahů jednoznačně vyplývá, v porovnání s řízením těla Informacemi Nehmotného programu, proč všechny cukry a tuky, připravené jinak než přirozenými procesy v živé přírodě, jsou pro tělo nepřijatelné.

 

"Dobré" a "špatné" tuky

 

Za zdravotně nejvíce rizikové, tedy "špatné" tuky, jsou považovány, v současném odborném nazírání vědy, která je klasifikuje především z hlediska chemicky vyjádřené struktury, transmastné (nasycené) kyseliny .

 

Za "dobré tuky" jsou považovány všechny s většinovým obsahem nenasycených mastných kyselin, které jsou v přirozeném uspořádání základem přírodních rostlinných olejů. Rafinováním nebo jiným přizpůsobováním jejich vlastností k různým finálním použitím, dochází ke změnám jejich struktury v prostorovém uspořádání. Tím je ale způsobováno vnesení nesouladu s programově uskupenou hmotou organizmu těla, což se projeví komplikacemi při jejich trávení a zařazování do metabolických procesů. Týká se to všech rafinovaných i jinak technologicky upravovaných rostlinných olejů, rostlinných tuků (margarínu), pokrmových a emulgovaných tuků.

 

Odborná posouzení podílů nasycených a nenasycených mastných kyselin v jednotlivých druzích spotřebních tuků mají základ v chemickém rozboru. Jak z výše uvedeného vyplývá, neznamená to, že byť nenasycená, takže z hlediska vědy "dobrá" mastná kyselina ale vytržená z přirozeného kontextu, bude zdraví prospěšná. Současná věda, popírající existenci a úlohu Nehmoty v Systému Universa, prvotní podstatu škodlivosti nepřirozeně modifikovaných tuků dovodit nedokáže. Tím spíše není ochotna připustit, že se v důsledku těchto změn staly nekompatibilní s Nehmotným a následně hmotným programem těla, které k jejich zpracování musí činit zvláštní opatření. Těmi jsou nadměrná aktivace imunitního Systému a s tím spojené nadprůměrné čerpání Nehmotné vitální energie, jejiž příjem do těla je kapacitně limitován, takže pro jiné procesy v těle chybí. Pokud má ale z nějakého důvodu (narušený metabolizmus a dal.) imunitní Systém sníženou schopnost, pak nestačí nepřirozeně modifikovanou hmotu z těla likvidovat. Ta se pak projevuje jako hmota pro organizmus "cizí" se všemi již zmiňovanými zdravotními důsledky.

 

Věda a odborníci, i když shora uváděnou podstatu programových funkcí těla neznají, zjišťují souvislosti mezi konzumací určitých druhů tuků a charakteristickými zdravotními problémy, jako jsou ateroskleróza, kardiovaskulární choroby, obezita, diabetes 2. typu, potíže s játry, žlučníkem, dna a další.

 

V souvislostech s odborným ovlivňováním veřejného mínění a řízení společnosti, podnikatelé činí navazující opatření ve výrobě roztíratelných ztužených tuků a olejů, aby při vyšších teplotách neměnili svoji strukturu (nepřepalovaly se). Dodejme, že právě přepalování olejů při smažení je způsobováno přirozenými doprovodnými látkami, které navazují na stravitelnost těchto tuků, ale jsou technologicky odstraňovány s odbornou neznalostí negativních důsledků v procesech těla jejich konzumenta.

 

Čištění a ztužování olejů se provádí za účelem jejich lepší prodejnosti a následné použitelnosti, zejména při smažení, grilování a pečení. Tepelná úprava potravin s použitím takto technologicky upravených tuků je spojená nikoliv s jejich přepalováním, ale s přepalováním použitých surovin, kdy hlavně bílkoviny mění svoji strukturu s výrazným uvolňováním silného alfa uhlíku (αC), který je nestravitelný , takže pro tělo výrazně nezdravý (uhelnatění hmoty).

 

Rovněž extrakce olejů při použití rozpouštědel ropného původu, hydrogenační zavádění vodíku, zvýšené teploty, ale také čištění ve vakuu bez potřeby vyšších teplot a další techologické vstupy zasahují do přirozené kvality tuků. Obecněji vyjádřeno, všechny technologické operace, jimiž se mění skladba a zahuštění původní přírodní hmoty, jsou tomu úměrně zatěžující při trávení takové tukové hmoty. Lze proto ze zdravotního hlediska jednoznačně ke konzumaci doporučit pouze rostlinné oleje za studena lisované. Při jejich dalším zpracování do určitých jídel, pokud mají být zdravotně vhodná, je třeba potraviny upravovat pouze vařením nebo dušením, jinak dojde i při poměrně nízkých teplotách k jejich znehodnocení. Dodejme, že z hlediska jejich složení jsou nejvhodnější olej slunečnicový, pro kozumenty masa spíše olivový. Daleko méně vhodné jsou oleje lisované z řepky nebo sóji a to v důsledku obsahu některých látek nevhodných pro lidský organizmus (alkaloidy). I když jsou tyto oleje rafinovány, takže zbaveny veškeré přídavné hmoty, přesto v nich zůstává doprovodná subatomární hmota s obsahem Nehmotných energií škodlivých pro metabolické funkce.

 

Transmastné kyseliny se běžně v přírodní potravě výrazněji nevyskytují a pokud ano, tak s jinými parametry (přirozenými) než těmi, které do nich vkládají nepřirozené se životem nesouladné technologie. Takové přirozené se vyskytují např. v palmovém a kokosovém oleji.Také v těchto souvislostech věda není schopná rozeznat příčiny odlišností ve stravitelnosti jejich přírodní kvality v porovnání s technologicky vnucenou kvalitou ztužených tuků (jsou pro tělo cizí hmotou, neboť na jeho program přímo nenavazují).

 

Současná věda se chlubí a někteří výrobci ekonomicky těží z toho, že za posledních 10 let se podařilo výrazně snížit přítomnost tranmastných kyselin ve vyráběných roztíratelných rostlinných tucích. Skutečnost je ale taková, že škodlivé vlastnosti výrobku přetrvávají, neboť podstata spočívá v narušení přirozené přírodní kvality, k níž dochází již z podstaty technologických zásahů (moderní interesterifikace, rafinace za vakua apod.), jak je výše uvedeno. Z toho vyplývá, že odborně sledované, vyhodnocované a chemicky zapisované struktury tukových řetězců jsou až druhotnými a druhořadými projevy.

 

NEMĚJTE OBAVY Z MÁSLA A Z MLÉČNÝCH VÝROBKŮ S VYŠŠÍM OBSAHEM TUKU !

 

Máslo, i když obsahuje rovněž nasycené mastné kyseliny, je tukem, který koresponduje s metabolickými procesy v organizmu člověka. Jeho polarita je cíleně formována tak, aby navazovala na výživu mláďat a současně na program lidského těla. Ajurvéda již tisíce let pohlíží na ghí (přečištěné máslo přepuštěné přirozeným způsobem) jako na zásadní potravinu pro zdravý vzhled, mentální rovnováhu a dobré trávení. Takto upravený máselný tuk lze pak používat i pro smažení. Proč se ale vyhýbat smažení je uvedeno výše. Není ovšem problém přidávat běžně dostupné máslo do hotových pokrmů a konzumovat v nezměněné formě. Naopak, prohřeškem proti výživovým hodnotám je zbavovat mléko a mléčné výrobky tuku. Jeho odstraněním nebo snížením obsahu se výrazně omezí přenos další pro organizmus potřebné hmoty (vitamíny a minerální látky rozpustné pouze v tuku). Také se snižuje využitelnost vápníku a cukrových formací obsažených v mléku a výrobcích z něho.

 

Podobně je nutno pohlížet i na rybí tuk, který navíc v přirozených vazbách obsahuje vitamín D nezbytný pro ukládání vápníku v kostech a fosfor nezbytný zejména pro obnovu buněk.

 

Živočišné tuky sádlo a lůj obsahují vzájemně provázané nasycené mastné kyseliny, jsou velice zahuštěnou hmotou, podobně jako červená masa, ze kterých jsou získávány. Jejich konzumace přímo neodporuje programově seřazené hmotě pro přepracování potravy, ale je náročnější na jejich množství, tudíž i na potřebu vitální Nehmotné energie. Tyto tuky jsou postaveny při jejich zpracování na úroveň "cizí hmoty". Proto také jsou jednou z příčin vzniku metabolických nerovnováh v organizmu. V Systému jsou tyto živočišné tuky provázány s principem užívat pouze živočišné produkty (mléko, med a pod.), ale nezabíjet a nepojídat těla zvířat, které si uvědomují sama sebe . Jejich psychikai s ní související strach ze zmaru se blíží pocitům člověka.

Jak je to s "dobrým" a "zlým" cholesterolem v těle?

 

Také na toto téma bylo již sepsáno a "opsáno" mnoho odborných pojednání i populárních článků pro veřejnost. Přesto, jednoznačná znalost o vzniku a funkcích obou kvalit cholesterolu v těle člověka chybí.

 

Pro pochopení úlohy odlišných kvalit cholesterolu v organizmu vyjděme z jeho Nehmotné a hmotné podstaty, účelu a procesního zařazování ve hmotných tocích těla. "Dobrý" cholesterol je jedním ze základních "stavebních uskupení hmoty v těle. Jeho podstatou je tzv. steroidní skelet, který chemici zapisují čtyřmi cyklicky uspořádanými bloky uhlíků a vodíků, jak se to jeví podle hmotně pozorovatelných znaků. Ve skutečnosti, na základě informací Nehmotného programu, je to prostorově seřazená hmota v rozpětí zahuštěnosti od cukrů přes dvě přechodové struktury (tuko-cukry a cukro-tuky) až k tukům. Znamená to, že takové zformování hmoty umožňuje navazovat širokou škálu ostatních hmotných útvarů v těle. Není proto náhodou, že steroidní struktury jsou uplatněny i v konstrukci prekurzorů hormonů, že v jiném uspořádání tvoří základ hmotného programu těla a že jsou také polaritním souputníkem uspořádání hmoty pří imunitní ochraně a obraně. Oběh cholesterolu v těle probíhá v nekonečnosti kruhu, přesto lze alespoň rámcově vymezit jeho tvorbu v játrech, následná zařazení v procesech těla, jeho rozpad a recyklace.

 

V určitých výkonných buňkách v játrech se formuje "dobrý cholesterol", který se účastní tam probíhajících procesů základního přeřazování hmoty (v jiných výkonných jaterních buňkách). Navazuje podle programu těla tukovou hmotu a přechází s ní do krevního rozvodu. Jeho určitá část se souběžně rozpadá na fragmenty a přeřazuje, přičemž se tvoří tzv. žlučové kyseliny, jako základ žluči. Žlučové kyseliny přecházejí do dvanáctníku, ý kde se účastní trávení (rozkladu) přijaté hmoty potravy, jako příprava pro přechod její tukové složky ve střevu do krevního rozvodu. Tedy stejná funkce jako mají "polypeptidy", uvolňované ze slinivky při trávení cukrové hmoty.

 

V působnosti žlučových kyselin s navázaným tukem je "vychytáván" také provitamin A, který v cirkulačním režimu následně působí v játrech při přeřazování hmoty. Uvolňuje v játrech cholesterol od navázané tukové hmoty, která tam přichází krevním řečištěm z poslední fáze trávícího procesu v tenkém střevě a rovněž od další hmoty z krevního oběhu těla.

 

Kde a jak se tvoří "zlý cholesterol"?

 

Původ "zlého cholesterolu" je jednak v již zmiňovaných živočišných tucích (sádlo, lůj), jejichž zahuštění je blízké zahuštění lidského těla a jednak v technologicky upravovaných tucích, ke kterým se organizmus chová jako k "cizí hmotě". Jak je výše popsáno, tělo to řeší vyšší produkcí příslušných hmotných formací, v našem případě "dobrým" cholesterolem.

 

Nežádoucí kvalita cholesterolu se v těle formuje v okamžiku, kdy "hodný cholesterol", který do jater přivedl takovou silnou tukovou hmotu, se jí nedokáže v přeřazovací fázi zcela zbavit. Na jeho vazných koncích zůstanou určité "zbytky" hmoty, která ho zbaví afinity k tukům. Takto neprogramově zformovaný cholesterol se stává "zlým" a organizmus při nedostatku imunitní síly jej odkládá v játrech, cévním rozvodu a na dalších místech v těle. To se dříve či později projevuje s tím souvisejícími zdravotními problémy, z nichž některé významně ohrožují člověka na životě.

 

Dodejme, že v těle člověka se usazují živočišné tuky také v původní konstrukci, neboť nedošlo k jejich programově vymezenému přeřazení. Jejich blízké zahuštění navozuje podmínky, že organizmus s nimi nakládá téměř jako s vlastním přebytečným tukem.

 

Co lze doporučit člověku jako jednotlivci, aby nepodléhal přemíře odborně i laicky zkreslených stanovisek k požívání cukrů a tuků?

 

PRAVIDLO JE JEDNODUCHÉ:

 

1/ Konzumovat stravu co nejméně technologicky upravovanou, takže vycházet pokud možno z prvosurovin a ty používat při domácí přípravě stravy.

2/ Vybírat potraviny, které navazují na přirozené možnosti organizmu těla, takže se vyhýbat konzumaci živočišných a technologicky upravovaných tuků, s výjimkou másla. Dále pak se vyhýbat konzumaci červeného masa a všech výrobků z něho, veškerým uzeným potravinám, potravinám a nápojům s přidanými "Ečky", potravinám a nápojům obsahujícím rafinovaný cukr nebo jeho náhražky.

3/ Vyhýbat se nepřirozeným tepelným úpravám potravy (mikrovlné trouby, grilování, smažení a pečení). V syrovém stavu konzumovat pouze ovoce a druhy zeleniny, mléko a mléčné výrobky. Vejce konzumovat jen vařená a s mírou (nejvýše 2-3 ks týdně) nebo jako součást pečiva.

 

Podrobnější údaje ke zdravému stravování a šířeji k přirozenému bytí člověka jsou uváděny v trilogii "Svět je jinak" autora Zdeňka Svobody, jejiž svazek 1 vyšel a je k dostání na českém i slovenském knižním trhu.