76. Bosenské pyramidy a davné civilizace na tomto území, část 3.

Jak žili a bydleli lidé v oblasti Bosenského údolí pyramid

Formování krajiny po Atlantské katastrofě

 

V minulém vstupu jsme avizovali informace o tom, jak žili lidé v období rozkvětu bosenského komplexu pyramid a také mnohem později až po druhé přírodní katastrofě, navazující po mnoha tísících letech na zkázu Atlantidy. Je to období zhruba 35.000 – 12.000 let př.n.l.. Pro přesnější orienaci je nutno zdůraznit, že k zániku civilizačního centra nám předchozího Atlantského společenství došlo před 26.000 lety.

 

Atlantida, přes všechny dosud nalezené artefakty svědčící o její existenci, je vědci zavrhována a všichni, kteří její existenci uznávají jsou považováni za fantasty. Vývoj této čtvrté civilizace na planetě Zemi trval přibližně 750.000 let, tedy od doby zániku předchozí společnosti, jejíž těžiště bylo v oblasti Jihozápadní Asie – Středního východu, jak bylo uvedeno již v našich předchozích aktualitách.

 

Je samozřejmé, že také Atlantská společnost se vyvíjela zprvu v primitivních podmínkách, ale v určitých oblastech již navazovala na dosažené znalosti předcházející civilizace. Znamená to, že procházela obdobími, jako jsou formování mocenských celků, jejich soupeření o moc, prostě stavy potřebnými pro vývoj Nehmotné bytosti – Tvořivého Ducha ve hmotném těle – člověka. Nutno ještě poznamenat, že v současnosti panuje ve vědeckých kruzích přesvědčení, že k evolučnímu skoku v dějinách rodu „Homo“ došlo zhruba před 800.000 lety v Africe a jedna skupina těchto pokročilých pralidí už minimálně před 800.000 lety osídlila Evropu. Toto je jediné, co můžeme akceptovat jako počátek vývoje nového společenského celku na Zemi. Ve skutečnosti bylo takto zalidněno území, v němž se konstituovala Atlantská společnost, neboť Evropa před katastrofou nebyla od amerického kontinentu oddělena.

 

V tomto vstupu se budeme zabývat obdobím vrcholného vývoje Atlantské společnosti, kdy člověk měl k disposici pro své bytí informace na základě kterých mohl konstruovat a užívat techniku, která v současnosti je spojována s „nejbujnější fantazií“. Spojování tvorby megalitických bloků s paleolitickou kulturou je totiž poplatné zkreslenému pojetí historie člověka na Zemi, takže nesprávnému výkladu objektivně posouzených artefaktů. Ve skutečnosti v příhraničních oblastech Atlantské společnosti a také v oblasti Balkánu mnohem dávněji již žili takto civilizačně ovlivňovaní domorodí obyvatelé.

 

Následující řádky se proto mnohým z vás budou zdát neskutečné. Je na každém jednotlivci, jak uváděné informace bude vnímat z pohledu svého dosaženého vývoje.

 

Životní prostředí

Centrum Atlantské společnosti, stejně jako všechna předchozí na Zemi, se rozkládalo v pásmu okolo 20. rovnoběžky severní šířky v prostoru současných Bermud v Atlantickém oceánu. Klimatické podmínky byly vyrovnanější než v současnosti. Rozdíl mezi zimním a letním obdobím v tomto mírném pásmu byl minimální. Přispívala k tomu existence ještě dalšího souputníka Země – měsíce Nao. Do dnešních dnů s ním operují pouze astrologové jako s černou Lunou Lilith, aniž by znali její původ. Pro vědu je to nezajímavá skutečnost, stejně jako vše, co nemůže změřit, zvážit, popisovat a hmotně zkoumat. I mezi astrology panují rozdílné pohledy a dohady o jejím vlivu na planetu Zemi.

 

Sklizeň pěstovaných druhů flóry pro potravinářské účely v těchto klimatických podmínkách probíhala dvakrát do roka, takže nebylo potřeba vytvářet zásoby jak pro člověka, tak pro faunu.

 

Byla to hlavně rýže, druh pšenice podobný současné odrůdě špaldy, kukuřice, oves, amarant a slunečnice. Ostatní dnes známe obiloviny rostly planě a neměly velký význam. Ke slovu se dostaly až po katastrofě, kdy vlivem změny klimatických podmínek začal být nedostatek potravy.

 

Stejně tak zelenina, byla to hlavně cibule, česnek, brambory, mrkev a další i dnes známe druhy – okurky, dýně, rajčata.

 

Z ovoce to byly především citrusové plody, granátové jablko, jablka a banány. Zcela výsostné postavení měly olivové háje a vinohrady. Víno, jak ho známe dnes jako alkoholický nápoj, se neprodukovalo, i když v ranné fázi vývoje atlantské společnosti bylo běžně dostupné, stejně jako destiláty z něho. Vinný ocet se používal ne jako potravina, ale jako čistící a dezinfekční prostředek.

 

Pokud se chovala zvířata, tak nikoliv pro maso, ale pro produkty, které odebráním jim neublížili (mléko, med, vlna apod.). Sporné bylo maso jako takové, ryby a vejce. Nezakazovalo se, ale jeho konzumenti byli většinou lidé na nižším stupni svého vývoje a v oblastech vzdálených centru, protože stejně jako dnes existovala lidská společenství po celé planetě jako pozůstatky předchozích civilizačních celků. Masožravé druhy zvířat neexistovaly, byly pouze druhy, které likvidovaly uhynulé kusy.

 

Území současné Bosny

patřilo k těm provinciím, kde okolní příroda poskytovala dostatečnou potravu pro veškerou faunu včetně obyvatelstva. Navíc to byla oblast s významnou produkcí a zpracováním nerostných surovin. Tuto skutečnost prozrazovala pouze přítomnost do daleka viditelného komplexu pyramid. Při již zmiňované katastrofě, kdy lidský faktor způsobil zkázu měsíce Nao, byla vyvolána na Zemi rozsáhlá zemětřesení a vulkanická činnost. Celá oblast Bosny a přilehlých rozsáhlých území se ocitla na dlouhé období pod vodou.

 

Rázem se změnily klimatické podmínky, Zemi zahalil mrak z rozprášené hmoty a na dlouhou dobu omezoval průnik slunečního záření. Mnoho druhů závislých na zelené potravě vyhynulo, pro přeživší populaci se bytí stalo bojem o zachování holého života. Nicméně život v katastrofou nezasažených oblastech se pomalu dostával do nové rovnováhy s využitím dosažitelných starých technických znalostí.

 

V pokračování tohoto cyklu, který osvětluje skutečnou historii Atlantské civilizace, se budeme zabývat poznatky o životě v městských celcích a na venkově v období před katastrofou, kdy tato společnost dosáhla zatím, nejen na Zemi, nejvyššího technického rozvoje a duchovního poznání.