Ještě mám dotaz k informaci, že je pro člověka zdravé pouze maso vařené či dušené, ale co u pečiva, chleba atd.?

Dobrý den, pane Romane B,
Váš dotaz jak vhodné pro člověka je pečivo a chleba, když maso upravené jinak než vařením a dušením je škodlivé. I u potraviny, kterou obecně nazýváme maso, je nutné rozlišovat, zda hmota pochází z těla tvora v němž byl ukryt částečně tvořivý duch. Takové "maso" je pro konzumaci v jakékoliv úpravě nevhodné. Vraťme se ale k podstatě Vašeho dotazu. Úprava masa a potravinových výrobků obecně, když si odmyslíme doplňky typu "E", jinak než vařením či dušením (pečení, rožnění, uzení) je nevhodná protože bílkoviny a tuky vystavené vysokým teplotám a působení přidané hmoty uměle zformované (pro chuť, vzhled, trvanlivost a pod.) mění svoji strukturu na kterou organizmus člověka pro zpracování a využití nemá program. Jsou to pak uskupení hmoty, kterou současná věda nazývá karcinogenní a které se dostávají do organizmu a tam se usazují a hromadí. Záleží pak na imunitní schopnosti organizmu, jak dokáže tuto hmotu izolovat a začlenit, aby nebyla pro funkci těla škodlivá. V každém případě ale je to v těle jako časovaná bomba. U chleba a pečiva je tomu trochu jinak. Hmota, která jako potravina nemá svůj základ ve hmotě živočišného původu i když je upravena jinak než dušením či vařením, se chová po požití odlišně. Povrch vzniklý vystavením vyšším teplotám je sice "nestravitelný", ale nedostává se do vnitřku těla, takže spolu se zbytky nevyužité přijaté potravy opouští organizmus jako balast. Také s tím má organizmus na likvidaci zvýšenou potřebu vitální energie a proto je potřeba "vypečené kůrky" konzumovat co nejméně, případně ji před konzumací odstranit.
V krátkosti jsem se snažila o vysvětlení Vašeho dotazu a omlouvám se za zpoždění odpovědi. Najdete-li si čas a otevřete naše stránky Svět je jinak, určitě tam naleznete pro Vás i jiné zajímavosti.
Zdravím a přeji bezproblémové bytí
Helena Zíková

ano, děkuji, mám vaše stránky, videa, články i knihu několikrát prostudované a snažím se vším řídit, nestačí věřit, musíme vědět, nestačí vědět, je třeba konat ...

Dobrý den, pane Romane B,
Váš dotaz jak vhodné pro člověka je pečivo a chleba, když maso upravené jinak než vařením a dušením je škodlivé. I u potraviny, kterou obecně nazýváme maso, je nutné rozlišovat, zda hmota pochází z těla tvora v němž byl ukryt částečně tvořivý duch. Takové "maso" je pro konzumaci v jakékoliv úpravě nevhodné. Vraťme se ale k podstatě Vašeho dotazu. Úprava masa a potravinových výrobků obecně, když si odmyslíme doplňky typu "E", jinak než vařením či dušením (pečení, rožnění, uzení) je nevhodná protože bílkoviny a tuky vystavené vysokým teplotám a působení přidané hmoty uměle zformované (pro chuť, vzhled, trvanlivost a pod.) mění svoji strukturu na kterou organizmus člověka pro zpracování a využití nemá program. Jsou to pak uskupení hmoty, kterou současná věda nazývá karcinogenní a které se dostávají do organizmu a tam se usazují a hromadí. Záleží pak na imunitní schopnosti organizmu, jak dokáže tuto hmotu izolovat a začlenit, aby nebyla pro funkci těla škodlivá. V každém případě ale je to v těle jako časovaná bomba. U chleba a pečiva je tomu trochu jinak. Hmota, která jako potravina nemá svůj základ ve hmotě živočišného původu i když je upravena jinak než dušením či vařením, se chová po požití odlišně. Povrch vzniklý vystavením vyšším teplotám je sice "nestravitelný", ale nedostává se do vnitřku těla, takže spolu se zbytky nevyužité přijaté potravy opouští organizmus jako balast. Také s tím má organizmus na likvidaci zvýšenou potřebu vitální energie a proto je potřeba "vypečené kůrky" konzumovat co nejméně, případně ji před konzumací odstranit.
V krátkosti jsem se snažila o vysvětlení Vašeho dotazu a omlouvám se za zpoždění odpovědi. Najdete-li si čas a otevřete naše stránky Svět je jinak, určitě tam naleznete pro Vás i jiné zajímavosti.
Zdravím a přeji bezproblémové bytí
Helena Zíková

Ve vašem videu jsem zaznamenal informaci, že je Ježíš Kristus a jeho započítání do svaté trojice je omyl. Do svaté trojice dle sdělení druhé strany patří otec (Bůh), syn (Stvořitel) a Duch Svatý (první tvořivý duch vtělený do těla...jedná se tedy o Adama? nejzkušenějšího tvořivého ducha, který zraje jako plod na stromě?)

Dobrý den, pane Romane B,
doufám, že jste ta samá osoba, která se dotazovala na škodlivost konzumace chleba a pečiva. Je očividné, že jste pozorně sledoval i náš video příspěvek zabývající se udávanou tématikou a přemýšlel o něm. Ano, prvním člověkem, jehož fyzické tělo ukrývalo Tvořivého Ducha - Stvořitele, byl mytologií označovaný Adam. On jediný dokázal jako člověk komunikovat se svým otcem (Bohem). Více informací určitě naleznete na našich www.svetjejinak.cz.
Helena Zíková

Jsou lidé kteří spáchají sebevraždu odsouzeni jít do pekla jak se říká?
Děkuji za odpověď.

Dobrý den, pokud připustíme teorii reinkarnace, tak důvod či problém, proč si daný člověk vzal život se přenese i do jeho budoucího života, kde bude situaci řešit znovu. Nevím, jak lze přesně definovat "peklo", ale člověk neublížil nikomu jinému, jen sobě, sice zbaběle, ale dobrovolně. Takže není důvod dostat se do "pekla".

Jak můžete napsat, že člověk , který spáchal sebevraždu, ublížil jen sobě. Ne.Těm, kteří ho měli rádi, způsobil peklo na zemi on.

Odpověď tazatelům:
12.07.2018 Jan Svoboda
26.07.2018 Cannabis_doctor
02.02.2019 Leona

Otázka sebevraždy a pekla

Je to již více jak rok, co pan Jan Svoboda nám položil otázku, zda jedinci, kteří spáchají sebevraždu jsou odsouzeni jít do pekla. K tomuto dotazu se připojil i p. Cannabis_doctor a paní Leona.

Pokud se vrátili na naše stránky v očekávání odpovědi, byli určitě zklamáni a ztratili naději na naši odpověď. Snad bude omluvou, že dnes, 10. srpna jsou tomu dva roky co nás opustil pan Zdeněk Svoboda, vůdčí osobnost naší skupiny „Svět je jinak“ a dva roky co se soudně potýkáme s jeho dědici a prožíváme malé „peklo“ plynoucí z toho, že zůstavitel nestačil vypořádat své vztahy. Vraťme se ale k otázce sebevraždy a pekla.
Peklo je v řadě náboženství místo utrpení a trestu v posmrtném životě, kde duše zemřelých trpí za své hříšné činy v pozemském životě. Musíme si ale uvědomit jednu věc, že vymezení jednání, která zajišťují hříšníkovi pobyt v pekle, stanovovala vždy mocenská vládnoucí síla. Používala tento nástroj k udržení poslušnosti a pokory svých poddaných. Bylo to celkem snadné, protože vytvářet text, tedy číst a psát uměl málokdo. Toto vědění se soustřeďovalo právě v sídlech světské a církevní moci. Peklo je tedy uměle vytvořený pojem pro místo výkonu trestu a jako takové neexistuje. Znalosti o původu a úloze člověka na Zemi se během staletí z biblických textů vytratily vlivem mnoha zásahů, aby vyhovovaly právě panující mocenské síle. Takže z textů byly vyjmuty právě ty části, které se týkají např. přirozených práv a svobody člověka. Další negativní vlivy na zkreslení původního textu se projevily v důsledku překladu do moderních jazyků. V současnosti se nám dostávají informace o člověku, kdo je a kam směřuje prostřednictvím senzibilních jedinců z prostředí lidskými smysly nevnímatelného – Druhé strany. Existenci pekla, stejně jako předávané informace, nelze hmotně prokázat, můžeme je jen porovnávat s realitou ve které žijeme. Člověk je tedy nehmotná bytost uzavřená ve hmotném obale – fyzickém těle. Vstupem této nehmotné bytosti nezaměnitelné identity do právě narozeného těla se jí uzavírá přístup ke znalostem o tom, kdo je a kam směřuje. Nadále se musí spoléhat jen sama na sebe a prostřednictvím hmotného těla projevovat svou kvalitu na cestě k dosažení vlastností svého Stvořitele. Před vstupem do hmoty si každá bytost stanovuje jakýsi „plán“ svého působení ve hmotě, který je vlastně totožný s tím, co buddhismus označuje jako karmu – zákon příčiny a následku. Čin vykonaný se záměrem nebo vědomým motivem a odpovídající následek tohoto činu, postihuje zpětně aktéra samotného. Zjednodušeně řečeno egoistické (sobecké) jednání způsobuje utrpení, zatímco nesobecké jednání přináší štěstí. Karma neznamená tedy nezvratitelný a neovlivnitelný osud, ale je to soubor činů a jejich následků, který si vytváříme sami svým jednáním podle dosud dosažené kvality našeho nehmotného „já“ uzavřeného ve hmotě těla. Velice výstižně a v krátkosti to vyjádřil p. Cannabis svým příspěvkem, cituji: „ pokud připustíme teorii reinkarnace, tak důvod či problém, proč si daný člověk vzal život se přenese i do jeho budoucího života, kde bude situaci řešit znovu. Nevím, jak lze přesně definovat "peklo", ale člověk neublížil nikomu jinému, jen sobě, sice zbaběle, ale dobrovolně. Takže není důvod dostat se do pekla.“. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že „peklo“ neexistuje, že každý za své činy ve hmotě je odpovědný jen sám sobě a po návratu do prostředí lidskými smysly nevnímatelného posuzuje, do jaké míry se mu podařilo naplnit jeho záměr před vstupem do hmoty. Od tohoto vyhodnocení závisí stanovení „programu“ pro příští vstup do hmotného světa, včetně výběru planetární situace (čas a místo narození) a hlavně genetického materiálu (rodičů), aby podmínky pro záměr byly co nejoptimálnější.
Zbývá ještě komentovat příspěvek paní Leony: „Jak můžete napsat, že člověk, který spáchal sebevraždu, ublížil jen sobě. Ne těm, kteří ho měli rádi, způsobil peklo na zemi on.“ Jak z výše uvedeného vyplývá, „peklo“ na zemi si svými činy a jednáním způsobujeme sami. To, že takovým odchodem blízkého člověka se cítíme zrazeni je projev určitého druhu sobectví. Litujeme se, že naší osobě byla způsobena újma. Projevem opravdové nezištné náklonnosti je lítost, že jsme nedokázali rozpoznat a pomoci člověku v nesnázích, které vyřešil tímto způsobem. Pokud k tomu dojde, ale týká se to i všech opuštění hmotného těla, měli bychom to brát jako skutečnost, která je věcí jen dotyčného samého. Projevované nářky a okázalý smutek je jen projevem již uvedeného a také do určité míry výrazem pokrytectví.
Na závěr je nutno ještě dodat, že z hlediska Systému vloženého do Univerza jeho autorem je posuzování konání a činů vedoucích do „pekla“ odvislé od toho, jakou mírou se odklání od souladnosti s ním. Systém založený na polaritním vztahu pozitivní/negativní (dobro/zlo) zaručuje, že vše není absolutní, takže neexistuje absolutní dobro, stejně jako absolutní zlo. Podle tohoto pravidla je v každém vztahu a činu přítomnost v různé míře obou těchto činitelů.
Doufám, že tato odpvěď na dotaz bude vyčerpávající. Pokud se nedostane k tazatelům, bude alespoň sloužit k informaci dalších našich příznivců .
Helena Zíková