19. Hormonální antikoncepce je nepřirozená a narušuje zdravotní rovnováhu těla

Hormonální antikoncepce je nepřirozená a narušuje zdravotní rovnováhu těla

Také jiné syntetické hormonální preparáty jsou jen nouzovým řešením zdravotních problémů

 

Bylo již v předchozím našem článku vyjádřeno, že hormony jsou mobilními otisky Nehmotného a následně hmotného programu těla, umístěného v jeho prvotní buňce a v buňkách výkonných orgánů, kde je hmota specificky přeřazována. To je důvodem hormonální provázanosti v rozsahu mnoha procesů těla jako celku, což platí rovněž pro prekurzory (předchůdce) finálních forem mužského a ženského hormonu. V jejich funkcích se proto nejedná pouze o uskupení hmoty, směřující k zachování reprodukce těla, ale také např. o tvorbu druhotných pohlavních znaků ženy či muže či některé specifické funkce při metabolismu (např. základ pro tvorbu cholesterolu a pod.).

 

Mužský hormon (testosteron) má základ v prekurzoru základního nočního hormonu, ženské hormony (estrogeny) jsou zformovány z méně zahuštěné hmoty prekurzorů základního denního hormonu. Neznamená to ale, že v mužském těle se nacházejí pouze formace mužských hormonů a v ženském těle pouze formace ženských hormonů. V mužském i ženském těle se nacházejí uskupení jak ženského, tak i mužského hormonu, ale vždy záleží na tom, který je v převaze a podle toho se pak projevuje i pohlaví. Rozmezí polaritní rovnováhy mužského i ženského těla je tedy nastaveno na určité proporce přítomnosti ženských i mužských hormonů, přičemž formování hormonálních řetězců a jejich zařazování do procesů je vázáno na noční nebo denní režim těla. Již z těchto základních vztahů vyplývá, že nepřirozený zásah chemickými preparáty do složitého Systému hormonální skladby v organizmu znamená také vychýlení dalších přirozených procesů v těle, počínaje metabolizmem a konče skrytými důsledky, jejichž původ spočívá např. v oslabené imunitě.

 

Proporce vzájemné polarity ženských a mužských hormonů i jejich prekurzorů uvnitř ženského i mužského organizmu mají tedy programem přesně vymezenou úlohu, a to rovněž v procesech, souvisejících s reprodukcí hmotného těla.

 

Příkladně, v organizmu ženy, když dojde k oplodnění vajíčka, se snižuje hladinu jednoho z estrogenů, aby byl regulován vývoj plodu. Naopak, hladina určitých estrogenů se zvyšuje, když zralé vejce putuje vejcovodem do dělohy a je připraveno k oplodnění. Rovněž tak po porodu se tyto polaritní proporce mění. Je potřeba tvořit mléko, takže se zvyšuje hladina ženského hormonu, zároveň s dalšími funkcemi, které se podílejí na přirozeném vztahu matky a dítěte.

 

V těle muže je ženský hormon potřeba např. při tvorbě a zrání spermií, což je funkce, která probíhá neustále a není omezena věkovým obdobím klimakteria, jak je tomu u žen. Jak bylo již v předchozích souvislostech uváděno (článek 14), stupeň zralosti spermie má rozhodující vliv na vymezení pohlaví, ukrývající se ve 23. chromozomu hmotného programu člověka. Když se hladina ženského hormonu v těle muže příliš zvýší, má jeho tělo sklon dostávat vnější druhotné ženské pohlavní znaky, aniž by se ale snižovala schopnost jeho spermií oplodnit vajíčko ženy.

 

Současný životní styl, převážně jen hmotně rozvinuté společnosti, je tržně orientován na vyhledávání nejrůznějších stále více nepřirozených způsobů a forem hmotného uspokojování člověka. To se týká také upřednostňování sexu pouze pro zábavu, čemuž napomáhají běžné aplikace chemicky připravovaných, takže pro tělo nepřirozených hormonů. Ty jsou ovšem ze své funkční podstaty pro člověka skrytým rizikem, což si ale odborníci ani veřejnost nepřipouštějí, navíc tato oblast je součástí zaměření tržní ekonomiky. Farmaceutické přípravky, ovlivňující přirozený reprodukční proces, jsou údajně neškodnou samozřejmostí a někdy vydávány dokonce za zdraví prospěšné. Jejich používání patří údajně k modernímu životu současného člověka, navíc je „jištěno“ odbornými poznatky medicíny. Nejrozšířenější aplikací umělých hormonálních přípravků je hormonální antikoncepce žen pro bezstarostný sex. Znamená to, že hormonální režim ženy, který se ovšem netýká pouze funkce reprodukce, je trvale a skrytě narušován přítomností silné pro tělo cizí hmoty. Ta průběžně a trvale narušuje funkce organizmu jako celku, takže vyčerpává jeho přirozenou imunitu. Tato zdravotně nežádoucí praxe, založená na dlouhodobém a pravidelném aplikování syntetických hormonů, je „časovanou náloží“ v těle a ze své podstaty se projevuje nepřímo a zpravidla mnohem později.

 

Nepřirozené narušování hormonálního režimu těla je nebezpečné v tom, že v naprosté většině se projevuje jako zdravotní problémy, které s tímto původem nejsou spojovány, takže se značným časovým odstupem, v mnoha případech dokonce i u potomků. Vyplývá to z neznalosti Nehmotné podstaty života a takto řízených biologických procesů. Nejčastějšími důsledky narušování hormonální rovnováhy těla ženy, jak se projevují v současné společnosti, jsou narůstající četnost rakoviny prsů a ženských pohlavních orgánů, i když medicínou je tato podstatná spojitost dosud opomíjena.

 

Obdobně jsou zdravotní rovnováze těla muže nebezpečné účinky chemických preparátů, které narušují hormonální režim těla muže, většinou s cílem navození nebo posílení jeho reprodukční schopnosti. Jedná se o velice silné tělu nepřirozené látky (např. v označení „viagra“), navazující na tvorbu hmotných řad, které jsou součástí reprodukčního procesu. Prvotně ovlivňují funkce mozku tím, že posilují výkonnost organizmu muže při pohlavním styku na úkor potlačení standardních metabolických funkcí. Navození pohlavního vzrušení je ale záležitost, kterou spouští Tvořivý Duch. Pokud k cílenému hmotnému projevu nedojde, je proto chyba ve kvalitě hmotných funkcí těla, které Tvořivý Duch neovlivňuje.

 

V léčebné praxi vědecké medicíny jsou ale běžné i aplikace syntetických hormonů po ablaci (odnětí) štítné žlázy, což většinou souvisí s obtížemi ženy v klimakteriu. Obdobně jsou řešeny také problémy např. s prostatou u mužů.

 

K medicínským aplikacím umělých hormonů neodmyslitelně patří také používání mastí pro léčbu nestandardních projevů na kůži, které obsahují syntetizované kortikoidy. Je to nepřirozeně zformovaná silná hmota, takže přes kůži vniká do lymfatického Systému a narušuje přirozené hormonální procesy v těle. Silné uhlovodíkové konstrukce atomární hmoty kortikoidů patří, podle chemického názvosloví, do skupiny tzv. steroidů, obdobně jako známější přirozené uskupení hmoty – cholesterol.

 

Používání mnoha dalších syntetických látek s vlastnostmi hormonů se v současné „moderní“ společnosti neustále rozšiřuje, a to nejen v medicíně. Účelově jsou tak využívány vlastnosti této extrémně silné hmoty k nepřirozenému, mnohdy jen módnímu ovlivňování procesů v těle. Názorným příkladem je dopování anaboliky, což jsou rovněž hormony silné steroidní konstrukce, které zřetelně ovlivňují růst svalové hmoty. Jejich aplikace pomáhá v dosažení proporcí hmoty těla, jak to diktuje současný trend ve společnosti. Pro jedince, kteří se chtějí ve společnosti zviditelňovat, stalo se užívání anabolik běžnou součástí jejich denního režimu. Ještě výrazněji se aplikace anabolik projevuje u mnoha vrcholových sportovců, a to opět ve hmotných zájmech, které ovládají životní styl „úspěšných“ v současné společnosti. Jak je v jiných souvislostech dále uváděno, velkou roli v používání těchto preparátů sehrává nepřirozený životní styl, spojovaný se snahou o osobní zviditelnění. U některých jedinců nabývá až extrémního rozsahu, a to i s vědomím rizika poškození vlastního zdraví. Jen málokdo z uživatelů anabolik a dokonce ani z odborníků si plně neuvědomuje, jak velice škodlivý mají vliv na srdeční sval a další svalové funkce těla, jako jsou např. dýchání (plíce). Nepřirozené působení na růst svalové hmoty způsobuje i u těchto orgánů změny („zbytnění“), což je příčinou omezení jejich funkce.

 

Nejběžnější a nejrozšířenější je nezbytnost aplikace hormonu slinivky břišní (inzulin), jehož nedostatek, není-li uměle doplněn, vede k celkovému kolapsu organizmu. Není náhodou, že jako náhrada v organizmu člověka vyhovuje pro správnou funkci pouze přirozený inzulin, jehož základem je zvířecí inzulin, nejčastěji prasečí, nikoliv syntetizovaný farmaceutický výrobek pro tělo z cizí hmoty. Jak je známo diabetes mellitus – úplavice cukrová, obecně nazývaný cukrovka, patří v současnosti svým výskytem na přední místa v žebříčku civilizačních nemocí.

 

Znovu si závěrem k této tematice připomeňme, že hormonální přípravky se zdaleka netýkají jenom účinků na pohlavní orgány či „sexuální život“ člověka, ale i jeho celkové zdravotní rovnováhy. Z pozice své silně zahuštěné steroidní struktury totiž ovlivňují i rovnováhu základních prekurzorů hormonů těla. Je takto narušována kvalita metabolických procesů a následně proto i obnova těla a jeho imunita. Nejen to, bylo již shora poznamenáno, že nepřirozené a dlouhodobé vychylování hormonální rovnováhy těla se může promítnut i v hmotných podprogramech potomků s důsledky různých „genetických vad“.

 

Současná praxe medicíny v používání syntetických hormonálních preparátů je nadmíru riziková, neboť ve skutečnosti mají komplexní a často velice dlouhodobě skryté účinky na vychylování přirozeně zdravého režimu těla, takže ovlivňují projevení mnoha civilizačních nemocí.

 

Uváděné zásahy do přirozeného režimu těla cizí hmotou provádějí sice odborníci, ale bez znalosti a respektování principu Nehmotné podstaty života. Vnášejí tím do organizmu nerovnováhu, a to nikoliv jen v případech „menšího zla“ pro záchranu nebo udržování života. V systému zdravotní péče chybí na úrovni správy společnosti to nedůležitější, a to prevence nemocí systematickým utvářením předpokladů pro zdravějšího životní styl a prostředí.