23. Soulad přirozeného bytí a hmotného zdraví

06.03.2015 13:01

Soulad přirozeného bytí a hmotného zdraví

Imunitu těla oslabuje sama moderní medicína

Dopady nadměrně zatěžované imunity na zdraví a kvalitu života

Současný životní styl společnosti náročný na potřebu Nehmotné vitální Energie a nadměrně zatěžuje imunitu těla

Pokusme se alespoň rámcově charakterizovat tuto širokou problematiku, jak se projevuje v podmínkách současné společnosti, orientované výlučně na hmotné cíle. Vyjděme ze základního poznatku, že potřebu vitální Nehmotné Energie pro funkce organizmu těla ovlivňují tři hlavní oblasti ve vztahu k bytí člověka :

životní prostředí kde převážně pobývá
potrava
psychika.

Člověk jako jednotlivec těžko ovlivní současný stav životního prostředí, které na něho negativně působí. Se znalostí základních souvislostí zatěžování imunity těla může ale ovlivnit požadavky na příkon vitální Energie v oblasti stravování a psychiky. Níže proto uvádíme, alespoň ve stručnosti, typické negativních vlivy, které snižují výkonnost imunitních funkcí organizmu.

Vypjatá a nevyrovnaná psychika,

jak vyplývá ze vztahů v hierarchii ekonomického postavení člověka ve společnosti, z otevřeného i skrytého soupeření o peníze, majetek, moc nad druhými apod. Člověk, při dosažení určité ekonomické životní úrovně, je jednak v neustálém napětí ve snaze ji zvyšovat nebo alespoň udržet a jednak v trvalých obavách z její ztráty. Na opačném sociálním pólu se tento panující trend projevuje obavami o uhájení alespoň základní hmotné existence.

Myšlení a jednání většiny jedinců ve společnosti podléhá tržnímu tlaku ekonomiky.

V zájmu zisku je do společnosti promyšleně imputována nabídka stále nového zboží všeho druhu a služby, které rafinovaně útočí na takové jevy, jako jsou závist, mít něco lepšího než ten druhý, splňovat nejnovější trend vzhledu, prostě být „in“. Toto „klima“ je vnímáno naprostou většinou jedinců bez ohledu na jejich postavení ve společnosti a finanční možnosti. Psychické stresy ve všech vrstvách společnosti se samozřejmě odrážejí i v mezilidských vztazích. Bohatí bohatnou a chudí si půjčují nebo nelegálními způsoby se snaží nabýt prostředky, aby se jim vyrovnali, což ale vede jen k jejich dalšímu propadu.

Potrava a voda jsou pro bytí člověka nezbytné.

Právě v této oblasti dochází k největšímu střetu zájmů tržní ekonomiky a potřeb člověka. Je to také oblast, kterou může člověk pro své zdraví sám nejvíce ovlivnit. O negativním vlivu všech přídatných látek v potravinách (článek 13) bylo pojednáno již v předchozích textu. Stejně tak nelze přehlédnout i metody chemické úpravy vody pro veřejné rozvody a všechny doporučované filtrační přístroje pro domácnost, které jsou průběžným zdrojem pro tělo nejen „cizí hmoty“, ale také subatomárních částic, nabitých Nehmotnou Energi,í ne vždy souladnou s potřebami živé hmoty (paměť vody).

Souhrnně lze poznamenat, že ze Systému vloženého Stvořitelem do vlastností a tím i zdravotní rovnováhy těla člověka vyplývá, že vše co je v rozporu s Božími principy a s programem přirozených funkcí těla, je signálem pro spuštění imunitní obrany a ochrany organizmu. Není proto divu, že při jakémkoliv oslabení těla, které je v současném životním stylu a prostředí prakticky běžné, jsou imunitní reakce organizmu oslabené.

Imunitu těla oslabuje sama moderní medicína

Praxe soudobé medicíny a společnosti, pokud se týká odolnosti proti atakům mikroorganizmů, dokonce v určitých případech uzákoněná jako povinnost člověka se jí podrobit, vychází z nepřirozeně medikované imunity (očkování). Bylo již v předchozím článku vysvětleno, že přirozenou imunitu těla nemohou nahradit chemické léky ani očkovací vakcíny. Přesto, moderní medicína, v souladu s ekonomickými hledisky nejen farmaceutického průmyslu, je vydává za jediné účinné řešení. Je tak zastírána skutečná podstata zdraví, spočívající v přirozeném způsobu života v přirozeném životním prostředí a nahrazována nepřirozenými hmotnými vstupy, které imunitu těla průběžně oslabují. Tato právními předpisy podpořená a vynucovaná praxe je navíc propojena s administrativními přístupy medicíny. Lékař, hygienik, atd. se dostanou do problémů, pokud nebyly u pacienta určité látky v terapii použity. Jsou to další z typických projevů „bludného kruhu“, v němž nejsou řešeny prvotní příčiny ale až následky, a to způsoby, které přirozenou imunitu těla skrytě a dlouhodobě zatěžují.

Proč je odbornými léčebnými přístupy současně oslabována imunitní síla organizmu?

Problém takových přístupů medicíny spočívá v tom, že k „vyrovnání“ jakékoliv závady ve funkci organizmu používá metody a přípravky, kdy do těla se dostává nepřirozená „cizí“ hmota. Na tento podnět reaguje imunitní ochrana organizmu jako na hmotu, kterou nemá uloženu ve svém Informačním programu. Pokud je funkce imunity natolik oslabena, že nedokáže adekvátně reagovat, tj. „cizí hmota“ není „navázána“ a vyvedena z těla, tvoří se pak latentní (skrytá) úložiště. Dlouhodobě o nich člověk neví, protože mu nezpůsobují žádné zdravotní obtíže, když se ale začnou projevovat, může už být pozdě na nápravu. Současné praktické znalosti a možnosti medicíny jsou totiž opět omezeny metodami, které potřebnou nápravu v takových případech neumí plnohodnotně řešit.

Z uváděných souvislostí vyplývá další nežádoucí a paradoxní skutečnost. Všechny použité chemické léčebné preparáty a zbytky očkovacích látek, včetně veškeré požité nepřirozeně zformované hmoty, jsou vylučovány z těla jako odpady, a tak se přirozeně dostávají zpět do oběhu v životním prostředí. Jsou nepřirozeně řazenou hmotou, která proto v přirozeném koloběhu přírody zůstává dlouho nezařaditelná do obnovitelných procesů. Proto také vyloučené zbytky oslabených kultur mikroorganizmů z očkovacích látek, dostanou-li se do prostředí vyhovujícího pro jejich množení, neváhají a v zesílené formě znovu atakují své hostitele - lidi a zvířata. Příkladně, očkování proti klíšťové encefalitidě v zalidněných celcích její rozšiřování někdy naopak podporuje. Mikroorganizmus způsobující toto onemocnění se pak vyskytuje i v prostředí, kde za přirozených podmínek nebyl, čímž se neúměrně zvyšuje možnost jeho přenosu do organizmu člověka i zvířat.

Jsou ovšem situace, v nichž nepřirozené posilování imunity očkováním je účelné, neboť aktuálně pomáhá předcházet i život ohrožujícím onemocněním. Je v takových případech účelným "menším zlem“. Nemělo by se ale stát běžnou a dokonce nařizovanou medicínskou praxí v případech, které by mohly být řešeny posilováním imunity těla přirozeným bytím člověka.

Výkonnost imunity mohou ohrozit rovněž chirurgické invazivní vstupy do těla. Jedním z rizik při zásahu do integrity těla je kromě vniknutí atomárního kyslíku také porušení mízního rozvodu. Narušení proudění lymfy v oblasti zásahu citelně omezí funkce všech napojených výkonných buněk a rovněž jejich přirozenou programovou obnovu. Ty pak, pokud přímo nezaniknou, dožívají bez možnosti obnovy. Je proto důležité, aby při invazivních zásazích chirurgie, stejně jako u krevního Systému, nebyla přerušena hlavní přívodní část mízního rozvodu. Dojde-li přesto k poškození mízovodu, jsou zdravotní potíže s tím spojené pro současnou medicínu neřešitelné. Síť rozvodu se obnoví (roste z lymfatických uzlin) až po delším čase, ale jen pokud bude mít organizmus potřebnou sílu. Lokální obnova hmoty mízovodu je totiž v programu těla řazena až na poslední místo v důležitosti ohrožující život.

Snížená funkce imunity organizmu zvyšuje pravděpodobnost onemocnění

Pozadí jakéhokoliv narušení zdravotní rovnováhy je nutné hledat v prvé řadě ve funkci imunity. Prakticky veškeré civilizační nemoci, virová a ostatní infekční onemocnění, jsou důsledek již zmiňovaného nepřirozeného životního stylu společnosti. Typickými projevy z přetížené a trvale oslabované imunity jsou nádorová onemocnění a s tím související druhy rakovin. Jejich počátkem je oslabená imunitní schopnost odstraňovat z těla „cizí“ a odpadní hmotu, takže postupem času vznikají v organizmu její úložiště. Ze stejných důvodů dochází k vychýlení metabolických procesů s důsledky tvorby nekvalitních částic jiných vlastností, které se usazují nejen v cévách krevního oběhu s důsledky kardiovaskulárních onemocnění. Také problémy s klouby či s otylostí a mnohé další mají původ v oslabení účinnosti imunitního Systému těla. Nelze nezmínit rovněž onemocnění HIV, které vyúsťuje v AIDS, při němž organizmus kolabuje pro naprosté selhání imunity.

Závislost na chemických lécích přináší sekundární problémy především seniorům

Zdravotnictví v ekonomicky vyspělých státech se prezentuje až vychloubá tím, že se mu daří prodlužovat lidský věk, což dokládá statistickými údaji. Je to zkreslování skutečnosti nejen neuváděním struktury prováděných propočtů, v nichž se významně projevuje nižší novorozenecká úmrtnost, ale především zamlčováním toho, za jakých podmínek většina seniorů dožívá. Musí pravidelně užívat obvykle širší sortiment chemických léků, které sice jejich bytí udržují a prodlužují, ale na úkor přirozených vitálních vlastností těla, které jsou takto průběžně a trvale potlačovány. To se nutně projevuje na nízké zdravotní kvalitě života většiny seniorů, často i v jejich dlouhodobém utrpení a závislosti na pomoci druhých. Tento stav je většinou spojen s povinností na většinu léků si připlácet, a to bez ohledu na sociální možnosti a stáří pacienta. Mnozí starší lidé i z těchto důvodů tak „přežívají“ z finančních důvodů v nedostatku základních potřeb. Nejen to, obrovský rozsah spotřeby chemických léků se stále významněji projevuje i u mladších generací, což zakládá prohloubení jejich budoucích zdravotních problémů ve středním věku a ještě více ve stáří. Léčení člověka nepřirozenou chemickou hmotou, místo smysluplné prevence a vyhledávání přírodních léčivých prostředků, má také širší ekonomické důsledky na úrovni společnosti jako celku. Stát stále více vyžaduje od občanů, aby si svůj budoucí důchod sami zaplatili a současně prodlužuje věk odchodu do důchodu spolu s náročností podmínek pro jeho vyplácení. Přitom řešení, spočívající v přirozeném a zdravém bytí jednotlivců ve spravedlivější společnosti, by nemusela být pouhou utopií.

V příštím článku uvedeme některé z „pomocníků“ přírodní hmoty pro udržení zdravotní rovnováhy a pro její přirozenou nápravu při narušení.

Zcela na závěr: Uváděná Sdělení odpovídají realitě světa, nejsou ani vědeckými spekulativními hypotézami ani zkreslenými náboženskými dogmaty. Odpověď na svá dilema a problémy v praxi života v nich nalezne vědec, kněz i člověk jakéhokoliv individuálního zaměření.