54. Vědci se mýlí, člověk vidí barevně od narození

Vědci se mýlí, člověk vidí barevně od narození

 

Sdělovací prostředky opět udivují veřejnost jedním z mnoha omylných vědeckých závěrů. Tentokrát se týkají vyhodnocení výzkumu skupiny vědců z Norska a Švédska v tom smyslu, že děti v prvních týdnech po narození pravděpodobně vidí pouze černobíle, nikoliv barevně.

 

Uvádíme tuto jen dílčí informaci proto, abychom na praktickém příkladu ukázali hranice omezených možností materialistické vědy. Neznalost hmotně neovladatelné podstaty života a jejích principů vede v takových případech ke zcela mylnému "exaktnímu" výroku, i když v našem případě je omezen slovem "pravděpodobně". Dlouholetý a nákladný výzkum skupiny vědců tak ztrácí na prohlašované vědecké exaktnosti.

 

Vyznavači materializmu, ať se jedná o vědce či průměrně obeznámeného člověka, nebudou námi uváděným znalostem přikládat serióznost, přesto pro ty ostatní uvedeme alespoň nástin nezkreslované skutečnosti. V našich knihách "Svět je jinak" a "Sdělení Druhé strany" vysvětlujeme principy Systému Universa a podstaty života, založené na Nehmotě, která je reálným protějškem hmoty. Věda ji neuznává a člověk se o ní nic nedozvídá jenom proto, že je jeho smysly nevnímatelná, hmotně neuchopitelná, takže jakoukoliv technikou neměřitelná a neovladatelná. Přesto, právě Nehmota svými vlastnostmi umožňuje existenci všeho hmotného. Právě z prostředí lidskými smysly nevnímatelného se dozvídáme bezprecedentní informace, které jsou určeny pro orientaci člověka současné společnosti. Kdokoliv může posoudit, ze svých zkušeností, jejich systémovou provázanost s existující vnímatelnou realitou.

 

Jak je to se zrakovým vnímáním člověka?

 

Procesní podstata vidění je velice složitá, neboť rozhodující úlohu má Nehmota, která prostupuje hmotný mozek a vkládanými Informacemi vymezuje rozsah jeho funkcí. Nejprve je nutné vědět, že příjem Informací prostřednictvím zraku je až sekundární, protože primární je vysílání Nehmotného signálu, který zjistí o jakou hmotu se jedná, resp. jaký má sledovaná hmota energetický náboj. Takže prvotně člověk a všichni tvorové, kteří mají zrak, vnímají Nehmotnou energii, která určuje vlastnosti hmoty. Mozkové neurony tvoří hmotný základ pro toky řídících Nehmotných Informací, které probíhají ve dvou základních okruzích, primárním a sekundárním. Primárním okruhem procházejí všechny přijímané Informace zevnitř těla i jeho vnějšího prostředí (tedy i ty zrakové). Znamená to, že člověk vidí, slyší, má vyvinutá hmatová a chuťová čidla, ale v této fázi tyto informace nevnímá. Teprve porovnáním těchto primárních Informací s Informacemi uloženými v sekundárním okruhu mozku se mu do vědomí dostávají vnímané skutečnosti na které člověk odpovídá svým vědomým myšlením a jednáním. Uvědomujeme si je tedy teprve tehdy, když jsou nejen porovnány s již uloženými informacemi v paměťové části mozku, ale také se vracejí zpětnoou vazbou do primárního procesního okruhu. Součástí zrakového vnímání je také vjem a rozlišování barev. Barva je překlad určitého úseku Nehmotné energie, která vkládá do hmoty Informace o jejích vlastnostech a je uzavřená v jejích částicích. Je to tedy neoddělitelná součást funkce zraku.

 

Jak probíhá vývoj zrakového vnímání novorozence?

Narozené dítě vidí, ale neví co vidí.Všechny informace jsou pro ně nové. Teprve při opakování určité informace a jejím porovnáním s již uloženou, tato přechází dále zpět do primárního mozkového okruhu. To je podmínkou, aby si člověk uvědomoval, a to nejen zrakové vjemy.

V souvislostech s viděním to vysvětluje, že malý človíček teprve postupně rozeznává svoje nejbližší okolí, takže si pozvolna začíná uvědomovat také rozlišení barev a tvarů, které již předtím viděl a uložil si je do paměti (sekundární okruh). Bezprostředně po narození nemá možnost si to porovnat a vyhodnotit s předchozími informacemi, takže si barevné vjemy, obdobně jako mnohé další, v prvém období po narození, nemůže uvědomovat a na ně reagovat.

Podobně je nutno pohlížet na prenatální období člověka. V plodu se začíná formovat mozkový kmen, kde se postupně, na základě impulzů Nehmotného druhového programu, ukládájí takové informace pro bytí těla, které nelze vědomě ovlivňovat. Jakmile se mozkový kmen vyvine, začíná organizmus reagovat na určité podněty z vnějšího prostředí (hlavně na zvuk, chování matky a pod.). Jsou to automatické odpovědi na podněty z vnějšího prostředí. Dokud do těla nevstoupí Tvořivý Duch, je tělo jen živá hmota bez vlastního uvědomování.

Co si můžeme my lidé uvědomovat?

Výše uváděné funkce mozku neexistují samy od sebe. Je to souhra:

  • Nehmotného druhového programu, pod jehož impulzy tělo člověka se formuje a obnovuje,

  • genetického "materiálu" zděděného od rodičů,

  • a Energetické (astrologické) situace v době narození,

což v komplexu způsobuje, že vznikne tělo člověka s vlastnostmi potřebnými pro bytí. Vědomé myšlení a jednání člověka řídí individuální Nehmotná Duchovní podstata, kterou v předávaných sděleních označujeme Tvořivý Duch. Jen ten je naším nesmrtelným a věčným "já", nezaměnitelné identity. Vstupuje do hmotného těla pokaždé jiného člověka v okamžiku narození a odchází z něho po zániku hmotného těla - smrti. V nepředstavitelně dlouhodobém vývoji mnoha hmotných životů se učí rozeznávat principy souladné se Systémem Universa (vesmíru) a přibližovat se tak k vlastnostem svého Stvořitele.